Přitom v ústavě se píše o tom, že komory jsou způsobilé se usnášet za přítomnosti alespoň jedné třetiny svých členů. V případě sněmovny se tak musí hlasování zúčastnit alespoň 67. Ve čtvrtek to reálné nebylo, proto byla schůze předčasně přerušena. Poslanci tak přidali další argument těm lidem, kteří je považují za přeplacené a od reality odtržené darmožrouty.

Byť v některých případech může být užitečnější, když zákonodárci přibrzdí svoji aktivitu. Nejnověji by to uvítali zástupci tzv. lesních školek. Kdyby poslanci neprosadili zákon o dětských skupinách, nemuseli by mít představitelé alternativních dětských aktivit neklidné spaní, zda vyhoví novým předpisům a nebudou zrušeni dříve, než bude sporný zákon opraven novelou.

Vzhledem k podzimnímu počasí není překvapivé, že někteří poslanci jsou nemocní. Jiní jsou na služebních cestách a další při omluvě uvádějí rodinné a osobní důvody. Někdy za tím může být skryta nechuť účastnit se čtvrtečních interpelací. Mohla to být příčina neobvykle vysokého počtu absencí i tentokrát. Nemusela být však tou hlavní.

O spekulace se postaral jeden bod programu, který kvůli malému počtu zákonodárců nemohl být projednán. Je jím vládní návrh na zvýšení platů ústavních činitelů. Na první pohled může znít nelogicky, že by poslanci komplikovali přijetí normy, která jim má zvýšit příjem, byť o jedno procento. Zmiňovaná spekulace dostává smysl po zasazení do určitých souvislostí.

Nebude-li příslušný návrh schválen tak, aby začal platit od nového roku, vyprší rozhodnutí o zmražení platů přijaté v minulosti. Tím by se příjmy poslanců zvýšily zhruba o čtvrtinu. Místo jednoho by tak byl nárůst o přibližně dvacet pět procent. Přitom vládní návrh leží ve sněmovně už od srpna a nejnovější přerušení schůze může přispět k tomu, že tam zůstane ležet až do začátku příštího roku. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.