Tedy za uskupení, které cílí na podobný typ voličů jako sociální demokracie. Emmerová se vlastně bude snažit o to, aby ČSSD na Plzeňsku neuspěla. Lze si jen obtížně představit, že by se takto projevovala s průkazkou sociální demokracie v kapse. Přesto Emmerová doufala, že jí přeběhnutí do tábora protivníka projde. Konkrétně byla ochotna pozastavit své členství, zároveň chtěla setrvat v poslaneckém klubu sociální demokracie. Vedení strany podobný scénář s odkazem na stanovy zamítlo. Z nich prý vyplývá, že její členství v momentu kandidatury za Zemanovce zanikne a zároveň přestane být součástí poslaneckého klubu.
Emmerová svým postupem obohatila tuzemskou politickou scénu o další velmi kuriózní příběh. Na různé přeběhlíky je česká politika zvyklá. Vzhledem k tomu, že neexistují mandáty vázané na politické strany, záleží pouze na svědomí daného poslance, zda při opuštění subjektu, za který kandidoval, si takto získaný mandát ponechá. Ucházet se o přízeň voličů za jinou stranu na regionální nebo celostátní úrovni, než jaké je člověk členem, to je velmi netradiční přístup. Zajímavou podívanou by nabídla předvolební kampaň, ve které by Emmerová útočila na sociální demokracii a zároveň by prosazovala její politiku v poslanecké sněmovně.
Pokud má bývalá plzeňská hejtmanka pocit, že ČSSD správně nefunguje a že je jí bližší program Zemanovců, je logické, že se o přízeň voličů hodlá ucházet na jejich kandidátce. Potom by, sportovní terminologií řečeno, měla do tohoto týmu rovnou přestoupit. Jinak by si musela dávat jeden vlastní gól za druhým. Což by jí neprošlo jak u trenéra, tak u spoluhráčů a v neposlední řadě u fanoušků. A přiznání dopředu, že sice nastoupí v dresu domácího týmu, ale bude pomáhat k vítězství hostům, by určitě nebylo polehčující okolností. Proto rozruch kolem Emmerové nemohl mít jiné vyústění, než vynucený odchod z týmu. Zemanovci tím do svých řad přitáhli relativně známou tvář, zároveň mají postaráno o publicitu.
Sociální demokracie si naopak mohla opět názorně ověřit, že jí i nadále budou komplikovat život neurovnané vztahy s bývalým předsedou Milošem Zemanem. V posledních sněmovních volbách ubralo jeho uskupení ČSSD několik tisíc hlasů, které potom chyběly k tomu, aby se strana po vítězství v nich mohla dostat k moci. Lidé se Zemanem spjatí sehráli důležitou roli při shánění podpory pro Topolánkovu koaliční vládu, nebo chcete-li, při nákupu přeběhlíků. V řadách sociální demokracie i nadále existují členové, kteří jsou bývalému předsedovi nakloněni. A nejde pouze o ochotu Milady Emmerové zaujmout místo na kandidátce Zemanovců do krajských voleb na Plzeňsku.
Svědčí o tom rovněž dění kolem prezidentské volby. Někteří senátoři za ČSSD jsou připraveni Zemana do klání o Hrad nominovat, případně mu pomáhají sehnat potřebný počet podpisů od občanů. Děje se tak v momentu, kdy si sociální demokraté nevědí s prezidentskou volbou rady. Nejsou schopni vybrat silnou osobnost, která by měla šanci uspět. Zároveň jejich vedení odmítá, že by se jí mohl stát právě Zeman, byť uvnitř strany se ozývají hlasy na jeho podporu. Zeman se přitom na pomyslném žebříčku uchazečů o Hrad šplhá čím dál tím výš. Momentálně mu už patří třetí příčka za Janem Fischerem a Janem Švejnarem.
Zkrátka Miloš Zeman se různým způsobem snaží sociální demokracii komplikovat život. A už léta se mu to celkem daří. Svými aktivitami naplňuje částečně strategii, kterou prezentoval v době, kdy se názorově rozešel se sociální demokracií. Tehdy rozdělil její členy do tří skupin. Do jedné podle něj patří ti,kteří zradili program strany. Do další ti , kteří tomu zbaběle přihlíželi. A v poslední jsou ti, kteří to kritizovali a protestovali proti tomu. Právě posledně jmenovaní tvořili v posledních letech Zemanovi spojence, kteří mu pomáhají postupně likvidovat lidi patřící do první skupiny. Tedy ty sociální demokraty, kteří mu, podle Zemana, nějakým způsobem uškodili.
Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz
