Patrně jste též slyšeli o hnutí Fridays for future, které má prý za cíl přimět politiky důsledněji chránit klima a snižovat emise.

Takřka osmdesátiletý soused toto hnutí a jeho stávky trefně glosoval: Žáci stávkují za to, aby je rodiče přestali vozit do školy automobily, aby se doma i ve škole topilo na max. 14°C , aby jim rodiče přestali kupovat zbytečné (stále nové) oblečení, boty a elektroniku, aby se zrušil internet, ale hlavně za to, aby se politici a "neziskovky" přestali slétávat na zbytečné globální klimatické konference a aby ta Švédka zase začala řádně chodit do speciální školy? Chápu to dobře?

Dovolil bych se na celou věcí zamyslet z jiného úhlu pohledu.

Ale pěkně popořádku.

V Reflexu.cz mne 19. 3. 2019 zaujal text z pera Dagmar Holé: Co je to Aspergerův syndrom aneb Dva zásadní omyly článku Klimatické záškoláctví, reagující na komentář Ivana Breziny Klimatické záškoláctví: Ekologisté cynicky zneužívají mentálně postiženou dívku.

Červená kontrolka se mi rozsvítila hned při četbě jedné z úvodních vět D. Holé – cituji: článek (myšleno Brezinův) neměl nikdy vyjít – natož v celostátním médiu demokratické země.

Prvně jsem myslel, že jsem se omylem posunul v čase do sedmdesátých let, do poměrů tvrdé normalizace. Autorka D. Holá de facto volá po cenzuře!? Ačkoliv, jak předestřu za chvíli, s jejím textem obrovsky nesouhlasím, nikdy by mne ani ve snu nenapadlo domáhat se toho, aby její dílo nebylo publikováno.

Neblafujme a planě nemoralizujme. Autorka se v textu na první pohled jakoby zastává osob se zdravotním postižením (zde s tzv. Aspergergovým syndromem), což je určitě v pořádku, nicméně Brezinův text nebyl očividně myšlen jako atak na zdravotně postižené, ale na populistická ekologická hnutí, která se zjevně snaží těžit z aktivit jedné švédské fyzické osoby (záměrně používám toto neutrální označení, abych předmětnou osobu neoznačoval nějak v odkazu na její věk, pohlaví, národnost či její veřejně známý syndrom).

V neposlední řadě se nutno ohradit proti pojmové nedůslednosti autorky D. Holé, která v jedné části textu hovoří o tom, že tato osoba s Aspergovým syndromem není nijak zdravotně postižená, a autorovi Brezinovi vyčítá, že ji tam nesprávně řadí, ale v závěrečné části textu ji naopak nekonzistentně ke zdravotně postiženým počítá – viz „Česká republika podepsala v březnu 2007 Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením. Článek 8 mluví o tom, že by státy měly zajistit, aby sdělovací prostředky mluvily a psaly o lidech s postižením pravdivě…. Nepravdivý, zavádějící článek na portálu Reflex.cz z 15. března 2019 je učebnicovým příkladem nerespektování této úmluvy“ říká Jiří Černý, právník a expert na práva lidí s postižením.

Mám za to, že logicky nejde být obutá a neobutá zároveň, nelze na jednu stranu vyčítat I. Brezinovi, že někoho řadí mezi „postižené“, a následně sám nepřímo říkat, že tatáž osoba postižená je a řadit ji do gesce zmíněné Úmluvy. Myslím, že tím autorka koná postiženým (doufejme, že pouze nedbalostně, nikoliv úmyslně) medvědí službu.

Nekritizovatelné nové aktivistky?

Avšak hlavní obecnější problém spatřuji někde jinde. In medias res: možno tomu rozumět tak, že kdyby si třeba "nacionalisté" či „komunisté“ dali do čela nezletilou fyzickou osobu s Aspergerovým syndromem, tak bude de facto nekritizovatelná? Dovolím si drsnější příměr, kdyby někdo začal hlásat, že nebyl holocaust, a do čela… raději nebudu pokračovat, každému je asi jasné, kam tím mířím.

V oponovaném textu paní Holé nevidím zásadní rozměr – ústavní právo kritizovat osoby veřejně známé osobnosti (kterou skandinávská aktivistka G. nepochybně jest...).

Ústava není cár papíru

Není takové pojetí práva ve svých důsledcích nebezpečným "šlapáním" po svobodě projevu - garantované článkem 17 Listiny základních práv a svobod? A co četná judikatura ESLP, ÚS ČR, anebo NS ČR pravící, že veřejně známé osoby toho musí v rámci veřejné diskuze snést více než běžní lidé? Zopakujme - Brezina kritizoval zmíněnou osobu pro její veřejné aktivity, ne pro její postižení. Důkaz – kritizoval ji někdy před tím, než vstoupila do „klimatické politiky“? Pokud ano, nechť o tom paní D. Holá předloží důkaz, v jejím textu jej nevidím.

Závěrečný syndrom

V drobné nadsázce mne na závěr glosy napadá, kde byli aktivisté za práva osob se ZP, když media kritizovala např. Václava Klause mladšího?

Na úplný závěr opakuji, že v žádném případě nemám nic proti osobám se zdravotním postižením (jakýmkoliv), a říkám důrazným hlasem, že si zaslouží naši skutečnou úctu, ale současně budu vždy plédovat za právo je kritizovat, pakliže tyto osoby budou populisticky hlásat hlouposti, či se dokonce stanou loutkami politiků a „aktivistů“ (zde spíše lobbistů).

A propos, zajímavé by bylo, kdyby politici skutečně vyslyšeli přání středoškoláků a začali „něco dělat“. V důsledku ekologické daně a ochrany klimatu by například let z Londýna do Prahy stál ne 2000, ale kupříkladu 800 tisíc korun. To by bylo povyku najednou, to by byly nové demonstrace. Žáci, toto chcete?