Zanícení podporovatelé co nejhlubší evropské unifikace pobouřeně odcházeli ze sálu a odmítali poslouchat kacířská slova českého prezidenta, zatímco poslanci, kteří se podobně jako Václav Klaus nesnažili zakrývat, že současná podoba integračního procesu dospěla do fáze, v níž de facto přestává existovat demokracie a svoboda je ohrožena více než kdy dříve, nadšeně aplaudovali ve stoje téměř po každé druhé větě.

Co tehdy prezident Klaus vlastně europoslancům sdělil? Posuďte sami, zda si některá jeho tehdejší slova uchovala svoji platnost i dnes...

„Obávám se, že pokusy integraci dále urychlovat a prohlubovat a rozhodování o podmínkách života občanů členských zemí ve stále větší míře posouvat na evropskou úroveň, mohou svými důsledky ohrozit všechno pozitivní, co bylo za poslední půlstoletí v Evropě dosaženo. Nepodceňujme proto obavy občanů mnoha členských zemí, že se o jejich záležitostech opět rozhoduje jinde a bez nich a že je jejich možnost toto rozhodování ovlivnit jen velmi omezená. [...] Nedopusťme vznik situace, ve které by občané členských zemí žili s rezignovaným pocitem, že projekt Evropské unie není jejich projektem, že se vyvíjí jinak, než si přejí, a že jsou pouze nuceni se mu podřizovat.“

„Dnešní systém rozhodování v EU je něčím jiným než historií prověřenou a v historii osvědčenou klasickou parlamentní demokracií. V obvyklém parlamentním systému je část podporující vládu a část opoziční, ale to v Evropském parlamentu není. Zde je prosazována alternativa jen jedna a kdo uvažuje o alternativě jiné, je považován za odpůrce evropské integrace. V naší části Evropy jsme ještě nedávno žili v politickém systému, kde byla jakákoli alternativa nepřípustná, a kde proto žádná parlamentní opozice neexistovala. Získali jsme trpkou zkušenost, že tam, kde není opozice, ztrácí se svoboda. Politické alternativy proto existovat musí.“

„Zřejmě nejdůležitější pro tuto chvíli je požadavek, aby svobodná diskuse [...] nebyla považována za útok na samotnou myšlenku evropské integrace. Vždycky jsem si myslel, že smět o těchto vážných otázkách diskutovat, být slyšen, hájit prostor každého k prezentaci jiného než "jediného správného názoru" - byť s ním třeba nesouhlasíme - je právě ona demokracie, která nám byla po čtyři desetiletí odpírána. My, kteří jsme si nedobrovolnou zkušeností převážné části svých životů ověřili, že svobodná výměna názorů a idejí jsou základní podmínkou zdravé demokracie, věříme, že tato podmínka bude ctěna a respektována i v budoucnu. Je příležitostí a nezastupitelnou metodou, jak udělat Evropskou unii svobodnější, demokratičtější a více prosperující.“

Celý projev prezidenta České republiky v Evropském parlamentu je dobře dostupný ve veřejných zdrojích (nebo na www.klaus.cz). Přesto je evidentní, že většina českých ani evropských politiků se k němu vracet nebude. Nedá se ani očekávat, že bychom v budoucnu nějaký podobný projev na bruselské půdě slyšeli (čest výjimkám z některých zemí Visegrádské čtyřky).

Přístup dnešních představitelů veřejného života ve většině států EU se totiž vyznačuje spíše falešnou kolegialitou vůči evropským partnerům, než vlastní originalitou a zodpovědností za život občanů ve své zemi. Obezřetnost k nebezpečným tendencím ubírajícím státům suverenitu, vysávajícím demokracii a pošlapávajícím svobodu se nenosí. Je vhodnější nedělat problémy a nezpůsobovat rozruch. Děje se přesně to, před čím v únoru 2009 Václav Klaus varoval: svobodná diskuse je považována za útok na myšlenku evropské integrace, ba dokonce přímo na samotnou Evropu.

Domnívám se, že jedenáct let starý projev českého prezidenta v Evropském parlamentu je dnes v mnoha ohledech aktuálnější, než byl tehdy. Není proto od věci si jej čas od času připomenout.

Celý projev prezidenta Václava Klause z Evropského parlamentu je k dispozici zde.

Petr Macinka

Převzato z webových stránek Institutu Václava Klause.