Zemřela paní Kamila Moučková. Tahle dáma je pro mne symbolem člověka, který dokázal v pravou chvíli objevit svět pravdy a za tu pravdu se postavit a nikdy neustoupit. Ta nejen její chvíle přišla v srpnu 68. Byla hlasatelkou československé televize a z obrazovky v těchto mimořádných okamžicích zněl její charakteristický hlas. Dodnes si jej pamatuji. Stala se reprezentantem těch, kteří se nikdy nesmířili se ztrátou svobody a samostatnosti naší země. Když ji komunisté nejprve vyloučili ze své strany a pak vyhodili z práce, dělala uklízečku, prodavačku, kantýnskou a podobné práce, ale své postoje nikdy nezměnila.  Navždy si ji budu pamatovat jako symbol odvahy a nezdolnosti.

Dovolím si přidat jen malou osobní připomínku. Od února 48 do listopadu 89 bylo z naprosto stejných důvodů vyhozeno z armády více než šedesát tisíc vojáků z povolání. Pracovali pak jako pomocní dělníci, skladníci, prodavači a podobně. Dnes jsou tito bývalí důstojníci předmětem všeobecného opovržení a zapomnění. Pro mne je jeden každý z nich skutečným chlapem.

Dnes mohu říci – paní Moučková byla naprosto skvělý člověk, nikdy na ní nezapomenu a má můj hluboký obdiv a úctu. Ona a dalších šedesát tisíc k tomu.

Petr Mrázek, Praha 6