Toto téma nás provází už delší dobu a asi žel ještě provázet bude, proto každému, kdo se chce ve věci vyznat, lze jen doporučit knihu Tomáše Břicháčka, který zde shromáždil vše důležité, co je to Green Dealu zapotřebí vědět – od jeho zrodu a motivech až po cíle a důsledky. Není to vůbec útěšné čtení, ale je nutné.
Na ukázku jsem vybral text z úvodu knihy (následující po předmluvě Václava Klause), kde autor vysvětluje strukturu knihy a nastiňuje její smysl. Berte to prosím jen jako pozvánku k četbě knihy celé. Opravdu to stojí za to!
„Nemůžeme bezpečně žít na planetě, jejíž podnebí je mimo kontrolu,“ prohlásil v listopadu 2018 místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič, nynější muž číslo 1 klimatické politiky EU. Stalo se tak ve chvíli, kdy Komise poprvé představila vizi dosažení „klimaticky neutrální“ Unie do roku 2050. Z těchto úvah během pouhých několika málo měsíců vzešel převratný plán European Green Deal neboli Zelený úděl pro Evropu.
Šefčovičův výrok je sice stejně absurdní jako různá hesla z demonstrací stávkujících školáků (např. „Dinosauři si taky mysleli, že mají čas“), mezi která by dobře zapadl. Na druhou stranu je velmi výmluvný, pokud jde o ambice a sebevědomí protagonistů dnešní zelené linie EU, a je v něm vlastně shrnuto jejich základní krédo – totiž představa, že je jednak možné, jednak nezbytné mít podnebí pod kontrolou. Netřeba zdůrazňovat, že tento záměr – bez ohledu na jeho proveditelnost – znamená především dostat pod kontrolu společnost a ekonomiku.
Green Deal se zrodil z mohutné vlny klimatického alarmismu, která se vzedmula na Západě v letech 2018–2019. Zelená ofenzíva, jejíž tváří se stala školačka Greta Thunbergová, nás ohromila svým radikalismem a zběsilostí. Najednou jsme se dozvěděli, že jsme toho zatím dělali pro klima moc málo a moc pomalu, a jak se prý opovažujeme! V prostředí unijních institucí tyto hlasy padly na úrodnou půdu. Unie se tehdy stále ještě vypořádávala s traumatem z blížícího se brexitu a namáhavě chytala druhý dech. Za těchto okolností pro ni přišel program výrazného zostření klimatické politiky jako na zavolanou. Zúžená EU-27 se jej chopila jako svého nového poslání a důvodu bytí.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Žantovský