Osobně hodnotím Petra Gazdíka jako nejhoršího ministra školství vůbec. Téměř každý týden vystoupil s nějakým nedomyšleným návrhem, co by se mělo změnit, překopat, zrušit... Vzápětí bral své návrhy po jejich odborné veřejné kritice zase zpět. To výrazně zvyšovalo nejistotu nejen v řadách učitelů a ředitelů škol, ale i mezi žáky a jejich rodiči. Proto jeho rezignaci vítám. Školství potřebuje stabilitu, nikoliv unáhlené změny.

Petr Gazdík se obklopil lidmi, kteří v oblasti vzdělávání zastávají výrazně menšinové názory, ale chtějí je shora vnutit všem. Příkladem může být majitel firmy Scio Ondřej Šteffl. Nový ministr by měl více naslouchat návrhům učitelů z praxe, rozhodovat na základě odborné analýzy dat a nepodléhat lobbistům. Příštího ministra čeká náročný úkol zprofesionalizovat práci MŠMT. Úřad by měl pracovat mnohem transparentněji než doposud.

Když jsem například podal na ministerstvo školství dotaz, jak vznikala aktuální novela zákona o pedagogických pracovnících, obdržel jsem odpověď, že byla konzultována během neformální snídaně s ministrem; neexistuje tudíž ani zápis z jednání, ani seznam účastníků této schůzky...

Takto by se určitě nikdy postupovat nemělo. Na MŠMT by se měly obnovit pracovní skupiny složené ze zástupců organizací, které se danou problematikou zabývají. Takto fungoval úřad ještě v prvním roce působení předchozího ministra školství Roberta Plagy. Ten ale tento transparentní a participativní způsob projednávání chystaných změn ve vzdělávání bohužel postupně opustil. Příkladem může být tzv. malá revize RVP ZV se spoustou škrtů v různých vzdělávacích oborech, které MŠMT s nikým nekonzultovalo…

Ministr je vždy politický post, ať už ho zastává člen nějaké strany či hnutí nebo "odborník". Určitě by bylo dobré, abychom znali jméno nového ministra (nebo lépe ministryně) školství co nejdříve. 

Od září nás čeká extrémně náročný školní rok: Velkou výzvou bude začlenění desítek tisíc dětí z Ukrajiny do výuky. Je třeba navýšit rozpočet školství. Se skokovým nárůstem počtu žáků budou muset školy zaměstnat více pedagogů. Vláda se svému cíli zajistit pedagogickým pracovníkům 130 % průměrné mzdy v ČR v tomto roce výrazně vzdaluje. Reálné platy ve školství se výrazně propadají. Negativní dopady na rozpočty veřejných škol má i přesun skoro jedné miliardy korun na ostatní neinvestiční výdaje (ONIV) ve prospěch soukromých škol ve státním rozpočtu na rok 2022.

Ohledně dalších změn si myslím, že méně je více. Nic zásadního se nestane, pokud odložíme Gazdíkem ohlášené změny maturit, jednotné přijímací zkoušky na střední školy, revize rámcových vzdělávacích programů apod. Bylo by ovšem vhodné provést na MŠMT obdobný audit, jaký proběhl nedávno v Cermatu.

Mgr. Radek Sárközi
prezident spolku
Pedagogická komora, z. s.