Dosavadní komentáře a analýzy "Putinova odcházení", resp. hodně významných ústavních a personálních změn, které na šachistický způsob připravil, opomíjejí jeden aspekt, který je patrně klíčový a který celému složitému procesu dává jednotící logiku. Totiž to, že posiluje svoji pozici a současně předává svoji moc, a to přesně ve stylu Teng Siao-pchinga, podle mě nejúspěšnějšího politika 20. století (ZDE).

Mladý revolucionář, oběť politických procesů, odvážný a úspěšný reformátor, architek moderní činy jako světové velmoci schopný předvést v případě nezbytnosti tvrdost... A hlavě člověk, kterému se podařilo to nejsložitější – úspěšně odejít. Postupně opouštěl významné funkce a přitom neztrácel vliv na celkové směřování, a to do hodně vysokého věku. Zaměřil se nikoli na přípravu svého nástupce, ale na vytvoření mezigeneračního funkčního týmu schopného pokračovat v jeho odkazu.

"Putinovo odcházení" je zcela jiné než Havlovo. Jsem přesvědčen, že má před očima Tengův vzor a že se jeho "know-how" pokusí využít v ruských podmínkách, což nebude jednoduché. Ale ten, kdo bude chtít přečíst a predikovat vývoj v Rusku, by se měl dívat naznačeným prizmatem.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele