„Hrozí, že mnoho živností a firem zanikne,“ obává se Radomil Bábek, předseda výboru Podnikatelských odborů, "protože bez příjmů nebudou schopny svoje podnikání udržet a znovu rozběhnout." Na Podnikatelské odbory se obracejí živnostníci a majitelé malých firem, kteří mají už více než měsíc z rozhodnutí vlády zavřeno, takže se ocitli zcela bez příjmů, ale fixní náklady platit musí.

Přinášíme takový příklad: Do kritické situace se dostala jednatelka malé společnosti s ručením omezeným, která má pouze dva zaměstnance, jeden je na hlavní pracovní poměr, jednatelka je pouze na vedlejší pracovní poměr. Provozuje kavárnu a sýrárnu, její prvotní investice do firmy byla 3,5 milionu korun a v dalších letech 500 tisíc korun. „Splácím úvěr, peníze mám půjčeny i od rodiny. Letos v květnu jsem měla slavit 5. výročí otevření, mohu říci úspěšného a oblíbeného podniku. Měla, ale momentálně jsem se ocitla na pokraji existence. Prodávám z okénka, ale je to zoufalý počin zoufalého provozovatele, denní tržby mám od sta do pěti set korun,“ popisuje podnikatelka svoji tragickou situaci, do které se dostala, protože z nízkých tržeb nemůže zaplatit příchozí faktury, a děsí se toho, že se z ní ne vlastní vinou stane doživotní dlužník.

A uvádí, jaké má fixní náklady: nájem včetně DPH 104 291 korun za každý měsíc, energie 24 tisíc korun za únor, faktura je splatná v březnu, a 18 tisíc za březen, splatnost je v dubnu, další faktury přicházejí za zboží, je třeba zaplatit pojistku, splátka úvěru, internet, pokladní systém, elektro revize, tisk, úklid, zpracování účetnictví, poplatky OSA, což dělá dohromady zhruba 60 tisíc korun. Odvody a výplaty za únor a březen činí dalších 60 tisíc korun, platba DPH 17 tisíc korun.

„Ještě v pátek 13. března, v domnění, že budeme fungovat denně do 20 hodin, jsem objednala a zaplatila zboží za 20 tisíc. Už jsme museli vyhodit všechny čerstvé dorty, které nelze zamrazit, zeleninu, šunku, sýry, čerstvé smetany, ovoce,“ stěžuje si, jaký dopad mělo uzavření provozovny ze dne na den. Celkově majitelka vypočítala fixní náklady do 21. dubna na 410 tisíc, tržba od 1. března činila 137 573 tisíc korun. „Tak se ptám, kde mám vzít těch asi tři sta tisíc korun, které mi dnes chybí? Za další měsíc a půl budu na částce téměř půl milionu korun. Nechci po státu žádný ušlý zisk, chci pomoci s fixními náklady,“ říká nešťastná podnikatelka. A dodává, že odklad nájmu nebo půjčka nic neřeší, je to pořád dluh, a jeden už splácí z prvotní investice.

Podnikatelské odbory upozorňují, že takových případů jsou tisíce. Lidé netrpí jen finančně, ale i psychicky, protože nevědí, co s nimi bude, jestli mají jít na Úřad práce žádat o podporu a vyhlásit osobní bankrot.

Podnikatelské odbory proto vyzývají vládu, aby poškozeným podnikatelům a živnostníkům podala pomocnou ruku, protože jinak nepřežijí. A bude tratit i stát, protože tak zmizí spousta pracovních míst, přibude nezaměstnaných na podporách a ubude příjmů do státní pokladny.