ČNB dle všeho musela na devizovém trhu intervenovat v enormních objemech i ve druhé březnové dekádě.

V období mezi 11. a 20. březnem vzrostly pohledávky ČNB vůči zahraničí o 116,6 miliardy korun (zhruba 4,3 miliardy euro), což je jen nepatrně pomalejší nárůst, než jaký byl zaznamenán v první březnové dekádě.

Celkově za prvních dvacet dní měsíce března vzrostly pohledávky ČNB vůči zahraničí o 235,6 miliardy korun (zhruba 8,7 miliardy v eurovém vyjádření) a březen tak má našlápnuto k tomu, aby se co do měsíčního objemu intervencí zařadil za letošní leden, jenž drží rekord s intervencemi v objemu 14,5 miliardy euro.

Respektive, nelze vyloučit variantu, že spekulativní příliv do korunových pozic v závěru března ještě dále zesílí, a že za celý měsíc tak bude co do objemu devizových intervencí překonán rekord z letošního ledna.

Koruna se těší rostoucímu zájmu hráčů na devizových trzích s tím, jak počínaje dubnem může ČNB svůj kurzový závazek kdykoliv zrušit. V o to větší míře ale zároveň platí konstatování, že velký objem naakumulovaných spekulativních pozic může vést k tomu, že po uvolnění kurzového závazku bude korun na trhu příliš mnoho, a že koruna proto bude mít problém vůči euru posílit. Spíše lze očekávat, že koruna bude v prvních dnech a týdnech po ukončení kurzového závazku rozkolísaná na obě strany od úrovně 27 korun za euro, jakkoliv je fundament české ekonomiky argumentem ve prospěch posilování české měny.

Nicméně, předpokládám, že se v průběhu několika měsíců fundament české ekonomiky prosadí, a že koruna bude koncem letošního roku obchodovat blízko úrovně 26 korun za euro. K výraznějšímu posílení koruny zde ale asi nebude prostor, neboť nabídka české měny bude na devizovém trhu v důsledku stávajícího růstu spekulativních korunových pozic skutečně veliká.