Zákon o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě stanoví pouhých 7 dní v roce (1. ledna, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října, 25. a 26. prosince), kdy mají zaměstnanci obchodních řetězců jistotu, že mohou oslavit svátky s rodinou nebo nejbližšími lidmi, což je běžné u velké většiny ostatních profesí, a to i nesrovnatelně lépe placených a méně náročných.

Naprostá většina zaměstnanců řetězců volno ve státní svátek vítá. Jednoznačně to vyjádřili v letošní kampani „Chceme volné svátky“. O žádné peníze nepřijdou, neboť ve sváteční den nebudou mít jednoduše naplánovanou směnu. Navíc za práci ve svátek náleží zaměstnancům podle zákona náhradní volno, teprve pak přichází na řadu možné příplatky.

Podle průzkumů z posledních let nemá s uzavřením velkých obchodů 7 dní v roce žádný problém přibližně 80 procent spotřebitelů, kteří prostě vyrazí na nákupy v jiný den, stejně jako například v sousedním Rakousku, kde mají zaměstnanci řetězců volno 13 svátečních dní v roce a obchody jsou zavřené každou neděli.

Otázka výše nájmu v obchodních centrech je umělá. Nájem je měsíční bez rozdílu, jestli měsíc má 30 nebo 31 dnů. Stejně tak nikdo nerozlišuje, jestli je rok přestupný nebo ne – únorový nájem je stejný, přestože má únor většinou o tři dny méně. Důležité je, jestli nájemce (supermarket nebo hypermarket) bude mít stejné nebo nižší měsíční tržby, ze kterých bude moci zaplatit nájem. Dosavadní praxe nám dává za pravdu, že plošné zavření obchodů jeden den (například právě 28. října), nemá vliv na celkovou měsíční výši tržeb.

K případnému podání ústavní stížnosti na zákon o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě plánované SOCR ČR a HK ČR se nebudu podrobně vyjadřovat, je to jejich právo. Nicméně osobně považuji ústavní stížnost za irelevantní.