Podle prognóz ARD a ZDF si SPD polepší až na 26 procent, před CDU/CSU, která poklesla kolem 24,5 procenta. Zelení, jejichž kandidátkou na kancléřku je Annalena Baerbocková, se pohybuje kolem 14,3 procenta, což je výrazně více než v minulých volbách, ale také výrazně méně než v průzkumech z jara. FDP si polepšila až na 11,7 procenta. AfD, která byla dříve třetí nejsilnější silou, se pohybuje kolem 10,5 procenta. Strana Levice klesá na 4,9 % a vstup do Spolkového sněmu ji zachránil zisk tří přímých mandátů. Tato čísla jsou zatím prozatímní, ale na konečném pořadí se již nic nezmění.

Většina ve Spolkovém sněmu se tak výrazně změní a počet poslanců se zvětší na sedm stovek. To znamená, že sestavení vlády bude velmi složité a vyžádá si týdny či měsíce jednání. Angela Merkelová zřejmě bude ještě pronášet vánoční projev jako kancléřka. Jediným myslitelným spojenectvím dvou stran by byla nová velká koalice, o kterou nestojí ani SPD, ani CDU/CSU. Poprvé se tedy ve spolkové vládě s největší pravděpodobností objeví aliance tří stran. Matematicky je možných několik konstelací. Scholz vidí jasný mandát pro SPD od voličů. "Občané chtěli změnu. Mnoho voličů dalo najevo, že si přejí "změnu vlády" a že příští kancléř by se měl jmenovat Olaf Scholz, řekl. Považuje se za pravděpodobné, že Scholz bude usilovat o "semaforové spojenectví" se Zelenými a FDP, jaké vládne v Porýní-Falci od roku 2016.

Laschet se chce i přes velké ztráty pokusit o sestavení vlády s FDP a Zelenými. "Hlasování pro Unii je hlasováním proti spolkové vládě vedené levicí. A proto uděláme vše pro to, abychom vytvořili spolkovou vládu vedenou Unií," řekl. "Německo nyní potřebuje koalici pro budoucnost, která naši zemi zmodernizuje." Předseda CSU Markus Söder se vyslovil pro "alianci rozumu" vedenou Laschetem: "Pevně věříme v myšlenku 'jamajské aliance' se zelenými a liberály.."

Předseda FDP Christian Lindner v noci na dnešek rovněž zopakoval, že upřednostňuje Unii jako partnera. "Obsahová blízkost mezi Unií a FDP je největší," řekl. "Největší obsahovou podobnost vidím v jamajské koalici. A to je nyní rozhovor, který je třeba vést, zda se v něm mohou všechny strany spravedlivě odrazit." Zároveň však zdůraznil, že demokratické strany by nikdy neměly vylučovat rozhovory. Taková "jamajská aliance", jaká vládla ve Šlesvicku-Holštýnsku, v roce 2017 ve spolkové vládě kvůli FDP neuspěla. Tentokrát je pravděpodobnější, že zelení přibrzdí. Rozdíly mezi Zelenými a FDP jsou zvláště velké v oblasti finanční a klimatické politiky.

Není vyloučeno, že by se Laschet nebo Scholz mohli pokusit uzavřít spojenectví se Zelenými a FDP. To by nebyla novinka. Willy Brandt se v roce 1969 stal kancléřem sociálně-liberální koalice, ačkoli SPD skončila až druhá. Stejně tomu bylo i v případě Helmuta Schmidta v letech 1976 a 1980. Zřejmě však zamýšlená červeno-zeleno-rudou koalici se neuskuteční pro propad strany Levice. Navíc stejně velká část SPD a Zelených byla k tomu skeptická, mimo jiné kvůli velkým rozdílům s Levicí v zahraniční a bezpečnostní politice.

Pro CDU/CSU je výsledek na konci šestnáctileté éry Angely Merkelové v každém případě těžkou ranou - nejen pro CDU, ale i pro CSU, jejíž předseda Markus Söder musel na jaře přiznat porážku v mocenském boji s Laschetem o kancléřský post. V průzkumech veřejného mínění dlouho jasně vedla CDU/CSU. Vzhledem k vzestupu Zelených bylo spojenectví černých a zelených dlouho považováno za pravděpodobné. Během předvolební kampaně se však Laschet dopustil několika přehmatů, mimo jiné se smál v oblasti postižené katastrofou v Severním Porýní-Vestfálsku, zatímco spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier hovořil o obětech povodní. Včera ve volební místnosti hrubě porušil předpis o vhození volebního lístku do urny, která může mít ještě dohru, protože předseda volební komise ji akceptoval.

Podobně dopadla i kandidátka Zelených na kancléřku Baerbocková. Poté, co její strana na jaře nějakou dobu vedla v průzkumech, v létě výrazně ztratila, když Baerbocková musela mimo jiné přiznat chyby ve svém životopise a pozdní nahlášení dodatečných příjmů. Problémy jí způsobilo i obvinění z plagiátorství v souvislosti s její knihou. V noci po volbách vyjádřila své zklamání. "Chtěli jsme víc," přiznala. To se jí nepodařilo, také kvůli jejím vlastním chybám. "Tato země potřebuje klimatickou vládu," zdůraznila. "Za to nyní s vámi všemi pokračujeme v boji." Spolupředseda Robert Habeck ponechal pro svou stranu všechny možnosti při případných koaličních jednáních otevřené. Zelení měli "dobré šance vstoupit do příští vlády silní", řekl Habeck. "Chceme vládnout." Spojenectví s SPD a FDP "může být úspěšné, ale nevylučuje ani jednání o Jamajce", řekl Habeck.

Vzestup AfD, která se v roce 2017 poprvé dostala do Spolkového sněmu a stala se tehdy třetí nejsilnější stranou, se prozatím zřejmě zastavil. Spolušéfka frakce AfD ve Spolkovém sněmu Alice Weidelová označila přesto výsledky své strany za "velmi solidní".

V Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku byly souběžně se Spolkovým sněmem zvoleny nové zemské parlamenty. Ve volbách do berlínské Sněmovny reprezentantů vyhrála SPD a její špičková kandidátka Franziska Giffeyová se stane starostkou zřejmě v. pokračování současné koalice SPD, Levice a Zelených.

V Meklenbursku-Předním Pomořansku získala zdaleka nejvíce hlasů dosavadní premiérka Manuela Schwesigová a její SPD, která zůstane v čele vlády. AfD se umístila na druhém místě, za ní skončila předchozí vládní strana CDU. Matematicky by to stačilo na pokračování rudo-černé koalice, která je u moci od roku 2006. Spojenectví SPD a Levice by však také mělo v parlamentu těsnou většinu.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele