Situace na Ukrajině je v současné době nepřehledná a existují zprávy o útocích na východní Ukrajině z měst Charkov a také z Oděsy, Berdjansku Kramatorsku, jak informovala státní tisková agentura Ukrinform v Kyjevě. Podle médií byly napadeny mimo jiné muniční sklady a nejasná je i situace na kyjevském letišti. Pokud by se tamní útoky naplnily, Rusko by tak zahájilo útok na celou Ukrajinu a ne jen v oblastri „doněckých republik“. Podle agentury Interfax Rusko útočí také z vody, probíhají vyloďovací operace Černomořské flotily v Azovském moři a v Oděse. Infrastruktura a hranice byly napadeny raketami, řekl prezident Zelenskyj, ministr zahraničí Kuleba mluvil o „velké válce proti Ukrajině“, a požadoval zbraně, finanční a humanitární pomoc.

Rusko drží Ukrajinu v nevědomosti a nechává si pro sebe otevřené všechny možnosti, uvažuje komentář veřejnoprávního vysílání ARD a táže se, zda se zaměří se po uznání separatistických oblastí na další regiony, možná i na celou Ukrajinu? Z toho podle ARD vznikají tři možné scénáře. Po uznání separatistických oblastí na východě země zůstává nejasné, jak daleko Rusko zajde při destabilizaci Ukrajiny a změně hranic. Ruské vedení zatím oficiálně žádné vojáky nevyslalo, ale už oznámilo nasazení „mírových jednotek“. Jak daleko pak postoupí, je od té doby předmětem mnoha spekulací. Scénářů je několik:

Varianta 1: Separatisté v současnosti ovládají pouze menší část správních obvodů Doněck a Luhansk. Rusko by mohlo zpočátku ponechat své jednotky v těchto oblastech a zřídit si tam základny – „umožňují to smlouvy o přátelství se dvěma lidovými republikami“. Ty také zajišťují společnou obranu proti vnější agresi. Ruské jednotky tak mají formálně právní důvod reagovat nebo postupovat v případě skutečného nebo simulovaného útoku na separatistické oblasti jakékoli velikosti.

Varianta 2: Oddělení celých regionů Ukrajinské správní obvody Doněck a Luhansk dalece přesahují separatistické oblasti. Demarkační čára byla dohodnuta v roce 2014 mezi Ruskem a Ukrajinou v Minské dohodě zprostředkované Německem a Francií. Tato dohoda však podle názoru všech smluvních stran pozbude platnosti nejpozději v okamžiku, kdy Rusko separatistické oblasti uzná. Sám Putin podtrhl, že uznání „lidových republik“ se týká celých správních obvodů, přičemž jako odůvodnění uvedl ústavy separatistických oblastí – podle nich jsou hranice „tam, kde byly, když byly součástí Ukrajiny“. Přesné hranice by však měly být určeny při jednání mezi těmito lidovými republikami a Ukrajinou. Dá se ale vyloučit, že ukrajinské vedení k tomu bude ochotno. Nárok na další části území by proto mohl vyvolat nové boje v regionu a další nejistotu. Znovu a znovu se objevují úvahy, že Rusko míří na přístavní město Mariupol, o které se bojovalo již v roce 2014. To by Rusku poskytlo další přístup k Azovskému moři, ale především by to také otevřelo možnost postupu za Mariupol a připojení Krymu k separatistickým oblastem, a tedy fakticky k Rusku. To by však pravděpodobně narazilo na tvrdý odpor ukrajinské armády, i když oproti ruským jednotkám je v beznadějně horším stavu. V minulosti ruské vedení málo ohlíželo na vlastní ztráty, ale tajně pohřbilo vojáky, kteří zemřeli v roce 2014 uvažuje ARD a upozorňuje, že v té době existovala domácí všeobecná podpora pro anexi Krymu. Oxfordská expertka profesorka Gwendolyn Sasseová pochybuje, zda by válka proti Ukrajině mohla stavět na podobné podpoře. Další faktické anexe ze strany Ruska by navíc měly za následek dodatečné sankce ze strany Západu.

Varianta 3: Prezident Putin dal v posledních letech a naposledy na začátku týdne jasně najevo, že v jeho očích Ukrajina nemá právo na vlastní státnost a že podpora odtržení v roce 1991 byla o fatální chyba. Zdá se rozumné se domnívat, že se chce zbavit následků této, jak kdysi před lety řekl, „geopolitické katastrofy“ – jinými slovy: připojit Ukrajinu zpět k Rusku nebo ji dostat pod přímý vliv Moskvy. Rozhodnutí Rady federace dává Putinovi potřebný prostor. Rozmístění asi 190 000 ruských vojáků kolem Ukrajiny by mohlo být dalším náznakem takových úvah. Britská ministryně zahraničí Liz Trussová v televizním rozhovoru řekla, že očekává útok na ukrajinskou metropoli Kyjev. Přes vojenskou převahu Ruska ještě více vstupuje do hry faktor obrany a její vedení musí počítat s tím, že i po vojenském úspěchu bude narážet na pokračující odpor. V mnoha oblastech Ukrajiny občané už týdny nacvičují, jak se bránit v případě napadení a vysoké počty obětí by se mohly stát vnitřním problémem pro Kreml. Navíc Ukrajinu jako největší teritoriální stát v Evropě lze dlouhodobě ovládat jen s velkým vojenským úsilím a to by pro Rusko znamenalo obrovské náklady a stále by to nezaručilo stabilitu.

Jednou z teorií proto je, že po vojenském úspěchu by Rusko mohlo dosadit v zemi vyhovující vládu a pak se zase stáhnout. Ve svém pondělním projevu dal jasně Putin najevo, že chce v Kyjevě jiný režim. Stěžoval si na zkorumpovanou elitu Ukrajiny a na oligarchy – že by zabránili lidem v bývalé sovětské republice, aby se měli lépe, z čehož vyplývá Implicitní poselství: lidem by bylo lépe s jiným vedením a blíže Rusku, končí svou úvahu ARD.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele