Podle posledních průzkumů posiluje zde pravicová politická scéna reprezentovaná Alternativou pro Německo odmítající imigrační politiku jako celek bez ohledu najít pozitivní řešení této problematiky. Jak oddělit politické uprchlíky od ekonomických utečenců a finanční prostředky především směřovat ekonomické pomoci do oblastí odkud proudí imigranti.

Není proto náhodou, že Angela Merkelová právě v této době podniká cesty do kritických oblastí s cílem v nich stabilizovat politickou situaci a pomoci při rozvoji ekonomické oblasti. V pátek se vrátila z třídenní cesty do Afriky krátce poté, co navštívila kavkazskou oblast, kde zavítala do Gruzie, Arménie a Ázerbájdžánu. Ještě v krátkém mezi období mezi těmito cestami se špičky velké koalice dohodly na důchodovém balíčku o kterém se týdny spořily. Důchodcům zaručuje průměrnou penzi ve výši 48 procent dosavadního příjmu. Merkelová se mohla tak v klidu soustředit na Senegal, Ghanu a Nigérii, kde jednala s tamními šéfy státu a vlád a zástupci občanské společnosti. Cílem těchto cest bylo na jedné straně pomoci řešit tamní regionální problémy, ale především podporovat ekonomické perspektivy, jak zdůraznila před svým odjezdem Merkelová. V tomto úsilí byla podporovaná podnikateli, kteří ji doprovázeli.

V Dakaru se v první den své návštěvy setkala se senegalským prezidentem Macky Sallem se kterým projednala zahraničně politická témata a možnosti regionální spolupráce. Poté si se zástupci občanské společnosti s vyměnila názory o perspektivách tamní mládeže, která je podstatná pro řešení imigrační otázky.

Ve čtvrtek se sešla s ghanským prezidentem Nanu Akufo-Addo a především se účastnila kulatého stolu o perspektivách iniciativy G20 Compact with Africa jejímž prostřednictvím má být podporován ekonomický rozvoj a otevřena cesta k investicím, které ji doprovázejí.

Svou cestu uzavřela kancléřka návštěvou největší africké země dvě stě milionové Nigérie, kterou obývá pětina obyvatel Afriky. Zde především jednala o investicích podporujících rozšířit pracovní místa prostřednictvím Ústředí ekonomického společenství Západoafrických zemí. Svou africkou cestu uzavřela jednáním s tamní hlavou státu generálem Muhammadem Buharim a zástupci občanské společnosti. Právě odsud přicházejí do Evropy především ekonomičtí utečenci a německá kancléřka chce s touto oblastí rozvíjet ekonomickou spolupráci nejen s Německem, ale Evropskou unii. Pro Afriku ekonomickou spoluprací zajistit dostatek pracovních míst, které kromě politické stability mohou omezit masovou imigraci tamního prudce rostoucího počtu obyvatelstva do Evropy. Ta by pak pomohla řešit i problémy, které s imigranty vznikají jak ukazují poslední události v Sasku, což si Angela Merkelová uvědomuje.

Předcházejíci návštěva Gruzie, Arménie a Ázerbájdžánu německou kancléřkou Angelou Merkelovou, byla označována komentátory za mission impossible, protože jde o oblasti , kde se nejedná v rukavičkách, ale v boxerských bandážích. V jižním Kavkazu se nikdo nepovažuje za důvěryhodného souseda a na každého hosta se dívají s nedůvěrou. Z evropského pohledu se to jeví jako snaha pomoci , z ruského jako možnou šanci upevnit si zde svůj vliv a do toho zasahuji historické problémy s tureckou arménskou genocidou. A do této oblasti se vydala Merkelová s cílem zajistit stabilitu a ekonomickou pomoc této oblasti a tyto cíle vysvětlit v hlavních městech tohoto regionu. Bylo ji předem jasné, že toho nemůže dosáhnout zadarmo.

Nejsložitější její pobyt byl v Gruzii, která se považuje za opuštěnou v geostrategických mocenských sférách, které vidí ve východisku stát se plnoprávným členem Evropské unie a NATO. Snaží se toho dosíci bojem proti ekonomické korupci a nasazením gruzínských ozbrojených sil v Afghánistánu. Právě od ní jedné z nejvlivnějších osobností „svobodného světa“ se čekala pomoc. Ta však zcela jasně již na začátku cesty dala najevo, že EU i NATO jsou pro ní ještě příliš vzdáleným mostem . Za to zcela jasně se vyslovila proti obsazení pětiny jejího území Ruskem a prohloubení politické a ekonomické spolupráce.. Její stanovisko bylo pozitivně přijato gruzínským premiérem Mamukem Bakhtadzem.

V Arménii musela opatrně zacházet se slovem genocida již vzhledem k vztahům s Tureckem při kladení věnců k památníku jimi zavražděných Arménů před sto léty. Odvolala se na rezoluci spolkového sněmu z roku 2016 k této tragedii, který jasně tuto tézi podpořil . V Jerevanu neměla potíž jednat s novým premiérem Nikolem Pašinjanem přesto jehož země je plně ekonomicky závislá na Rusku. Vyslovila pochopení pro tuto situaci a podpořila jeho snahu na druhé straně pokračovat v prohlubování dohody o svobodném obchodu s Evropou.

Návštěva Ázerbájdžánu téměř ztroskotala když byl odmítnut vstup na jeho území členovi delegace poslanci Albertu Weilerovi, protože navštívil Armenii obsazený Náhorní Karabach. Původně Merkelová chtěla tuto návštěvu zrušit, ale srategické a ekonomické zájmy převažovaly když tudy má vést z Ruska přes jeho území do Turecka Německem financovaný Nord stream II. který vyústí v Itálii . Autokratický prezident Ilham Alijev, chce toto využít a jeho prostřednictvím vést svobodný obchod s Evropou. To bude pomáhat vytvářet tlak na jeho orientální způsob vládnutí , pokud chce jeho prostřednictvím sledovat ekonomickou stabilitu své země.

V den ukončení Merkelové africké cesty zástupci spolkové vlády v Berlíně oficiálně vrátili Namibii lidské ostatky ostatky tamních obavatel, které Německo odvezlo pro vědecké účely během své koloniální nadvlády v jihozápadní Africe. Tím učinilo závěrečnou tečku za událostmi před více jak sto léty, kdy se zde dopustili genocidy nad povstaleckými domorodci. Otevřený však zůstává požadavek, aby spolková vláda zaplatila odškodnění za škody, které zde způsobil tehdejší německý císařský režim.

Merkelové diplomatické kroky nemohou mít pochopitelně okamžité dopady na rozjitřenou vnitropolitickou situaci jak ukazují poslední události v Saské Kamenici. Podle nedělní policejní rešerše došlo zde po sobotních událostech k dvěma desítkám zranění včetně třech policistů a čtyřem desítkám obvinění za trestné činy napadení, poškozování majetku a trestných činů proti shromažďovacímu zákonu. Jen díky masivního nasazení bezpečnostních složek stažených i z jiných spolkových zemí se podařilo udržet relativní pořádek a oproti situaci před týdnem mít celkovou situaci pod kontrolou.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele