Přínos EET ve vztahu k rozpočtu v procentech: 0,94 %

EET prý prohloubila konkurenční prostředí a zároveň přispěla k solidnímu výsledku státního rozpočtu, prý lepší výběr daní po zavedení 1.a 2. vlny EET. To jsou hlavní argumenty pro zavedení 3. a 4. vlny EET na malé živnostníčky, jako jsou kadeřnice, malíři, pokrývači, obkladači a další řemeslníci včetně specializovanějších profesí, jako jsou lékaři nebo veterináři.

Ministerstvo financí uvádí přínos EET v částce 9,5 miliardy Kč, při zahrnutí pojistného o dalších 2,8 miliardy Kč. Odhlédneme-li od poněkud zavádějící metodiky výpočtu přínosu EET předkládané ministryní Schillerovou, na což celá řada odborníků poukazuje, ale předpokládejme, že se jedná o seriózní ukazatele, už proto, že se vzrůstající vírou v pohádky (dříve Boženy Němcové, v dnešní době ministryně Schillerové) vzrůstá duševní klid každého z nás.

12,3 miliardy Kč (včetně pojistného) se na první pohled může zdát výrazným ukazatelem, ale porovnáme-li tento údaj s plánovanými příjmy státního rozpočtu za rok 2018 ve výši 1.314,5 miliard Kč, jde o zanedbatelnou částku.

Jinak vyjádřeno, Babiš svým křižáckým tažením proti podnikatelům zavedením 1. a 2. vlny dokázal zvýšit příjmy příjmy státního rozpočtu o neuvěřitelných 0,94 %! (dle metodiky paní ministryně Schillerové).

Na druhou stranu je třeba od příjmů odečíst náklady na státní aparát, který musí EET obhospodařovat, nezbytný software pro státní instituce a další faktory podílející se na zvýšených výdajích státu v souvislosti se zavedením EET.

30 tisíc nových státních zaměstnanců – 50 miliard Kč ročně navíc

Jen za pět let od roku 2013 narostl počet státních zaměstnanců o 30 tisíc a náklady na jejich platy o 50 miliard Kč ročně (ZDE) více než v roce 2013!

Proč se Babiš nesoustředí směrem k osekání již tak neuvěřitelně rozbujelé státní správy, kde tečou desítky miliard, ale soustředí se na malé živnostníčky?

Každému racionálně uvažujícímu jedinci vyvstávají další otazníky, proč Babiš neřeší často neefektivně vynaložené miliardy Kč na výstavbu dálniční sítě (ČR je téměř nejdražší v nákladech na 1km v Evropě), výběr mýtného na dálnicích a silnicích 1. třídy, na stamiliardové úniky placené solárním baronům, na stamiliardy, které tečou do zdravotnictví, na odliv finančních prostředků některých internetových nadnárodních korporací, ale i „drobnější výdaje“ jako je zavádění inkluze ve školství (kolem 2 miliard ročně- více ZDE), popř. problematické dotace a granty některým politickým neziskovkám a kulturním institucím.

EET - stigmatizace a presumpce viny odpovědných

Vraťme se zpátky do reality, od krásných EET pohádek k faktům:

EET rozhodně neprohloubila konkurenční prostředí, naopak některé chudáky živnostníky pomohla zlikvidovat, poněvadž v již tak pro ně tíživé situaci byla EET posledním hřebíčkem do rakve neustále se zvyšující byrokratické zátěže.

Zaznívá-li občas v mediálním prostoru argument o neplacení daní, je třeba v případě živnostníků poznamenat, že každý živnostník si musí povinně každý měsíc platit sociální a zdravotní pojištění (i v případě výpadku příjmů). Řemeslník pracující na živnostenský list proto není pro stát zátěží, ale naopak do státní pokladny přispívá.

Namísto toho, aby vláda podporovala tyto činorodé jedince, kteří jsou schopni uživit sebe a svou rodinu a nejsou závislí na státu, dělá právě naopak vše pro to, aby jim jejich činnost na pracovním trhu co nejvíce ztížila. Část z nich pak raději skončí na pracovním úřadě na sociálních dávkách, než aby museli podstupovat celé martyrium s EET.

Tito lidé totiž nemají žádný aparát účetních a právníků (ano právníků, protože i jako obyčejný živnostník máte povinnost neustále sledovat nové zákony a novely zákonů již platných měnící ty původní).

Na živnostníka s klackem EET, oligarchů se Babiš bojí

Babiš si dovoluje na ty nejbezbrannější, na ty, co se nemohou bránit, na ty, kteří nemají za sebou žádné nátlakové skupiny jako některé politické neziskovky nebo lobbisty v případě velkých korporací.

Nepleťme si poctivou živnost/podnikání s tunely, které proběhly a bohužel některé ještě probíhají i v současnosti, kdy pan X ze státní instituce se domluví s kamarádem Pepou, který založí „firmu“ a přes ní se properou finance (těch forem tunelování je samozřejmě mnohem více).

Na některé miliardáře neplatící u nás téměř žádné daně, na ty si Babiš netroufne. Ti totiž nekradou, ale jen „optimalizují“ daně v daňových rájích. Babiš totiž nikdy nebyl obyčejným živnostníkem nebo malým podnikatelem, byl prakticky obchodníkem/spekulantem kupujícím podíly ve středních nebo větších firmách s cílem tyto firmy a podniky ovládnout a zároveň lobujícím na nejvyšších místech české politiky (dnes již lobovat nemusí, dnes stačí jen pozměnit některé zákony ve sněmovně).

A v dotacích, v těch vždycky uměl také perfektně chodit. Řepka olejka by mohla vyprávět.

Tady se dostáváme nejspíš k hlavní příčině, proč Babiš stigmatizuje pracovité lidi vyznávající svobodu jednotlivce:

Pro Babiše je svoboda jednotlivce nepříjemná, Babiš jako správný oligarcha-feudál potřebuje mít své poddané v ohrádce a ovládat je koblihami, přesněji sliby. A že bude po zavedení EET více lidí na sociálních dávkách? Tak přijme více úředníků do státní správy, co na tom, že to na daních zaplatí právě ti, kterým Babiš jde nejvíce po krku. Úředníci budou mít více práce a prostoru pro vykazování činnosti a všichni tak budou spokojeně mlaskat v Babišově „ohrádce“.

Prosazení 3. A 4. vlny EET založené na hloupé závisti vůči úzké skupině pracovitých lidí rozhodujících o svém vlastním způsobu života se tak jeví spíše politicky motivovaným programem Babišova ANO podporovaným komunisty a sociálními demokraty majících pohodlnou většinu v poslanecké sněmovně.

Budoucnost ukáže, co všechno si ještě lidé nechají od Babiše a jeho party líbit.