Zdá, že v České republice nastal ten druhý případ, ale jen se to zdá. To proto, že audit z EU, který se stal poslední rozbuškou pro další demonstrace nemusí být ani objektivní ani věcně správný a je nutné vyčkat, co české, údajně nezávislé orgány na něj odpoví a jak budou připomínky ze strany unijních orgánů akceptovány.

To, že EU měřím dvojím metrem, a že k věcným záležitostem přimíchává své politické názory se ví. Že se Evropská komise pod vedení J.C.Junckeras změnila ve velmi špatný politický orgán si dokazovat nemusíme. Proto opatrnost k obsahu auditu je na místě.

Opačně demonstrovat proti něčemu či někomu je v demokracii možné a v některých zemích zcela běžné. Taková Francie by mohla vydat uživatelskou příručku pro celý svět. Dnes demonstrují sexuálně orientované skupiny, demonstrují skupiny samozvaných ekologů, demonstrují odpůrci vlády, demonstruje kde kdo a obvykle se nic neděje. Není důvod, aby se Poslanecká sněmovna či vláda měnila, pokud se neprokáží takové skutečnosti, které by měly váhu na změnu a tedy např. na vypsání předčasných voleb. Ledaže by se demonstrace změnila v revoluci. I to dějiny pamatují.

Jedno je jisté. Soupeři hnutí ANO a jejich šéfa Babiše jsou slabí a nemají žádnou tvář, která by mohla být morální a politickou autoritou proti současnému premiérovi. Zdá se dokonce, že ji ani nehledají. Ale program „antibabiš“ je tak plytký a mělký, že ani 300 tisíc demonstrantů na pražské Letenské pláni nic nezmění. Odpůrcům Babiše chybí nejen nová tvář, ale i smysluplný nový program. A bez toho se nic vyhrát nedá.