Železnice téměř nemá žádná sjednocující pravidla a první vlaštovkou může být snaha o vytvoření jednotného zabezpečovacího systému (ETCS), o mzdách řidičů kamiónů se vedla téměř politická válka, německé mýtné-nemýtné zastavil Soudní dvůr evropské unie, desítky miliard vynaložených na propojení železniční vysokorychlostní tratí z Berlína přes Prahu do Vídně přišlo vniveč a výčet by mohl pokračovat.
Politika pro výstavbu transevropských dopravních síťí (TEN-T) je i nadále klíčová pro zajištění volného pohybu zboží, služeb a občanů v rámci EU. Objem a směr globálních dopravních toků se mění a všeobecný dopravní systém je zásadně transformován digitalizací, jakož i čistou, propojenou a autonomní mobilitou.
Proto Nařízení (EU) č. 1315/2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj TEN-T stanoví, že Komise do 31. prosince 2023 provede přezkum realizace hlavní sítě, přičemž zhodnotí: soulad s ustanoveními týkajícími se TEN-T, pokrok v provádění, změny v tocích osobní a nákladní dopravy, vývoj v oblasti vnitrostátních investic do dopravní infrastruktury a potřeby změn. Konečně tedy něco, za co můžeme EU pochválit.
Plánovaná evropská konzultace by měla odpovědět na řadu otázek a měla by se stát východiskem pro plány EU od roku 2024. Připomeneme, že od tohoto roku výrazně poklesne objem dotací pro Českou republiku a současná vláda hledá cesty, jak chybějící objem financí zajistit jinou formou. Na stole leží návrhy na dobrovolný společný investiční fond státu, firem a bank a dále možnost zvýšit objem projektů PPP ( Public Private Partnership) do dopravní infrastruktury, což je také spojení soukromého kapitálu a státních investic.
Není od věci si v souvislosti z plánovaným průzkumem Evropské komise připomenout, že v České republice vzrostly výkony od roku 2000 v osobní dopravě o šestnáct procent, z toho veřejná osobní doprava má růst dvacet pět procent, ale celkový podíl dopravy na železnici klesl z 29,7% na 22,9% a přepravní výkony v nákladní železniční dopravě se propadly pod devadesát procent. Je tedy zřejmé, že vývoj není příliš povzbudivý, když uvážíme, že počet nákladních vozidel stoupl na více jak dvojnásobek a počet osobních vozidel vzrostl o více jak polovinu. Na české železnici je vývoj přesně opačný, tedy sestupný a vyžaduje jiný přístup, než ten, který byl v posledních dvou dekádách chybně politicky prosazován.
(Zpracováno ze zdrojů Hospodářské komory ČR)
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV