Ale už se to štěstí na českých železnicích pokouší příliš dlouho a série nehod z poslední doby o tom vypovídá. Zdá se, že ani bezpečnostní komise, které předsedá ministr dopravy Havlíček zatím nenašla tu správnou cestu, aby k nehodám a ohrožení na českých železnicích nedocházelo, nebo alespoň nedocházelo v takovém kritickém množství.

Je zjevné, že stav není v pořádku a prokazuje se, že ani za řadu měsíců ke zlepšení nedošlo. To ale už nemůže být až taková náhoda a vedoucími činiteli opakovaně skloňovaný lidský faktor jako viník všeho neobstojí. Stejný faktor působí v každém módu dopravy, ale je to železnice, která v množství mimořádných událostí drží letos velmi smutný primát. Po tolika měsících nehod a malérů by všude v sousedních státech a v Evropské unii padaly pomyslné hlavy vedoucích pracovníků, protože téměř vždy se prokázalo, že chyba začíná tam. Jak se lidové říká: Ryba smrdí od hlavy. Nikoliv v České republice, kde zájem o nápravu se prokazuje komisí. A jak komise dopadají víme všichni.

Není to tak dávno, co téměř padesátka zemřelých na otravu metanolem nakonec přiměla orgány činné v trestním řízení, aby začaly konečně vyšetřovat. Jak se ukázalo, trestná činnost probíhala velmi dlouho, dokonce se zapojením státních pracovníků. Až neuvěřitelné číslo mrtvých, vážně nemocných a lidí s trvale poškozeným zrakem donutilo orgány konat. Asi si musíme počkat na více zemřelých při nehodách na železnici, aby někdo i zde zahájil nápravné kroky. Takové čekání je ale nezodpovědný hazard. A kdo z cestující na železnici s tímto přístupem souhlasí a kdo chce být tím rukojmím? Nepochybně nikdo. Ale jak se zdá, občanů se nikdo na jejich názory neptá. Jak to říkával jeden z politiků: „Když se Vám to nelíbí, zvolte si někoho jiného.“ To ale pro lajdáctví a nečinnost není omluva.