Vysvětlení k věci samé nabízí mnoho politologů a ti se v jednom všichni shodují: Opozice je nevýrazná, bez nápadu a údajné „skandály“ premiéra Babiše jeho voliči vnímají jako uměle vytvořené a vylhané. Jak prosté, milý Watsone, napsal by klasik.

Chyby dvaceti let nikdo za čtyři roky nenapraví

Nejhorší pro tuto vládu je to, že musí napravovat hříchy a nesmysly mnoha předchozích vlád a u některých projektů jsou desítky let zpoždění. Je zřejmé, že mnoho prospěšných projektů vláda premiéra Babiše za jedno volební období nedokončí, ale podstatné je s nimi začít. 

Čeští důchodci se pomalu a jistě propadali na sociální dno a byla to až Babišova vláda (přínos ČSSD zde není upírán), která začala propad reálných důchodů řešit. Vysokorychlostní tratě doslova pohřbili samolibí lidovci a musel se objevit ministr Kremlík (ANO), aby se konečně začala alespoň geodeticky vytyčovat vysokorychlostní trať z Ostravy do Brna na rychlost 350 kilometrů za hodinu. 

Obsluhu pražského letiště výstavbou nové rychlodráhy také spustila Babišova váda, což v kontextu toho, že Praha nemá dokončen dálniční okruh se jeví jako kontroverzní rozhodnutí, ale většina nakonec přizná, že je dobře, že se staví. Zavedení EET sice mohlo mít méně drastické provedení v podobě fiskálních pokladen, ale přiznejme si, že nevydání účtenky si dnes jen tak někdo netroufne. A to je rozhodně pokrok s tím, že by se stát měl podívat na provozovatele pouťových atrakcí, kde to černými penězi přímo září. Také idea „úřednické čtvrti“ není až tak nesmyslný projekt a je jen škoda, že město Praha nenalézá z touto vládou alespoň pragmatickou shodu, neboť se pro větší úspěch vzájemně potřebují.

Musel nastoupit ministr Havlíček (ANO), aby začal veřejně plánovat další program jaderných elektráren, které z pohledu národní bezpečnosti a soběstačnosti zaujímají významné místo. Pokud by se našla ještě shoda na spolupráci s Polskem v oblasti dodávek amerického plynu bylo by to také výborné. Polsko dostane v následujících dvaceti letech od Američanů více než 2,5 miliardy metrů krychlových stlačeného zemního plynu. ZDE. Je o čem se bavit.

Byla to Babišova vláda, která se vzepřela (spolu dalšími státy) nominaci na předsedu Evropské komise pro  Franse Timmermanse, úděsného politika, který se s přezíravostí až zlobou velmi nelibě vyjadřoval k východním členům Evropské unie. Před čtyřmi roky by něco takového bylo nemožné.

Ekologické lži na pokračování

Pravda je, že nejčistější automobily jezdí na plyn, dále jsou elektrická vozidla, pak dieselová a  benzínová. Tato fakta se zveřejnila už i ve Spolkové republice Německo. ZDE. Tedy v zemi, kde je pravda, i ta technická téměř zakázána. U elektromobilů se totiž musí k emisím připočítat i vedlejší efekty, nikoliv pouze ty z vlastního provozu. A proto ejhle: Vše je jinak. Plyn je na prvním místě.

Babišova vláda se neztratila ani na mezinárodní scéně a byl to sám Babiš, který v EU upozornil, že si fanatickými tezemi o elektromobilech nenecháme zničit vlastní průmysl. Říkal to v době, kdy němečtí průmyslníci mlčeli jako zařezaní a nemocné holčičce Grétě, která hodlá se stávkujícími studenty poručit větru a dešti, se mezitím západní politici EU bezduše klaněli, jako kdyby byli závislí na omamných látkách. 

Fondy pro recese

Babišova vláda čelí žalobě České pirátské strany, která žádá, aby byl zveřejněn český Národní investiční plán, pro který má být v Českomoravské záruční a rozvojové bance zřízen speciální fond. ZDE. Ať rozhodne soud jakkoliv, ukazuje se, že takové plány a fondy ve spolupráci se soukromým kapitálem mohou úspěšně překonávat období recesí a v mnoha případech suplují projekty typu PPP (Public Private Partneship), tedy společné projekty soukromého a veřejného kapitálu. V Irsku je tento model vyzkoušen a ověřen a je možné, že Babišova vláda se inspirovala právě tam. Připomeneme, že německá vláda již vyčlenila 50 miliard eur na řešení své recese a v podstatě počítá s obdobným fondem.

Důvěra voliče  je pro politický úspěch podstatná

Babišově vládě lze samozřejmě přičíst i hodně neúspěchů, ale ty opozice stále popisuje a zveřejňuje pravidelně a není nutno se zde k nim vyjadřovat. Smyslem tohoto textu je sdělit opozici, že těch 30% voličů hnutí ANO pokládá výše uvedené, byť dílčí úspěchy za podstatné a má za zlé tzv. demokratickým stranám, že nedokázaly stavět rychle a dobře ani dálnice, ani železnice, ani elektrárny, dále zvyšovaly daně (Nečasova vláda ODS), zaváděly super-hrubé mzdy (Topolánkova vláda ODS) a důchodový systém chtěly řešit jakousi šmelinou v nekontrolovatelných fondech.  Přestože lze minulým vládám připsat úspěch v podobě nového občanského zákoníku a nového trestního zákoníku, skutečnost, že zůstal pouze drobně novelizován ten nejhorší komunistický paskvil tj. trestní řád, to jde na vrub také tzv. demokratickým stranám. A předpisy a zákony, které prakticky umrtvují výstavbu čehokoliv tj. od dálnic až po byty, ty vláda Babiše také nespáchala. Vidí-li občan, že téměř ti stejní politici, kteří nesou odpovědnost za stav státu za posledních 20 let jim dnes slibují, jak to vše, až zase budou u moci napraví, musí se smát. Kdo soudný by jim uvěřil? Nepřekvapí, když tedy politologové tvrdí, že někteří voliči volí hnutí ANO i jako formu msty za poslední roky vlád tzv. demokratických stran.

Babiš musí zrychlit plnění a inovovat

Babiš slibuje, stejně jako kdysi tzv. demokratické strany, že vše napraví. Zatím mu ještě neběží čas skládání účtů. Proto má plus mínus 30% voličské podpory. Ale i jeho plány by se měly opírat o reálné  základy, jinak se od něj voliči také odvrátí. Stavět železniční tratě či elektrárny třicet let? To snad ne...

Ekonom Pikora k tomu vtipně píše: „Jen doufám, že jednou opravdu vláda zveřejní nějaký plán a nebude to plán z‘minulého století. Vysokorychlostní železnice u nás sice ještě nemáme, ale ve světě už fungují šedesát let – a jsou přežité. Svět teď řeší hyperloop, elektrifikované dálnice, vodíkovou železnici a samořiditelnou dopravu. Mít v roce 2030 to, co měli jinde v letech sedmdesátých, není žádné vítězství a pro ekonomiku to taky není takový impuls jako opravdu moderní technologie. Některé technologie prostě stojí za přeskočení, když už tak zaostáváme.“ ZDE. Dodejme: A kdo to zaostávání a až doslova hrozivé zavinil? Tak ať se těm trvalým preferencím hnutí ANO nediví.