Politická kultura v tomto státě umírá na úbytě, stupňují se sprosté a jakékoliv kultivovanosti prosté útoky na řádně, svobodně a demokraticky zvolené představitele státu. Lži, zlovolné fabulace, doslova výmysly, překrucování skutečností, naprosté pošlapávání elementárních etických kodexu, nejenom novinářských, ale i prostě lidských, se stalo jaksik normou. Že se těmito podlými a doslova hnusnými praktikami začali řídit někteří novináři, kteří toto řemeslo, povolání, sami svými výstupy degradovali na už zcela zaběhlý a posměšný název presstituti, je dáno jejich lidskými charaktery a v podstatě nepostižitelností (žel) jejich prasáren.

Začínají se ale zhusta takto chovat i někteří politici, kteří začali používat otevřené, jasně formulované lži a sprosté znevažování svých politických protivníků jako běžný způsob své legitimní činnosti, politické "práce". Dávají tak návody a příklady, podněcují k takovému jednání skupinky a skupiny, menšinovou veřejnost, ukazují v podstatě, že si to mohou dovolit, že není žádné tabu a nemusí být dodržováno nic, co tvoří, vytváří neustále vyspělý, kulturní a kultivovaný národ, stát, zemi.

Sprostota, lež, arogance až agrese, zatím ještě naštěstí jenom verbální a psaná, se začíná prosazovat jako běžné chování. Politici, presstituti, různí "umělci" veřejně vyslovují, vykřikují směrem ke svým oponentům, vítězům voleb, ze kterých udělali nepřátele nejenom svoje, ale i pro část veřejnosti, tu menší, která je nevolila. Nejenom nepřátele, oni je, ty vítěze, nechutně urážejí, lživě pomlouvají, vysmívají se jejich věku, zdravotnímu stavu, přejí jim smrt, nevybíravě útočí na jejich rodiny, soukromí.

Nehorázné, opravdu už fašistické metody.

Vítězové voleb, zase - řádných, svobodných a demokratických, jsou vykazováni z různých vzpomínkových akcí, jejich z úcty kladených, kytice a věnce jsou vyhazovány do košů, jsou vypískávání za účast na různých společenských akcích. byť z titulů svých funkcí odsouhlasují financování těch akcí.

Darebákům mizerným, pobíračům dotací na ty akce vadí ti, ten, kdo odsouhlasí a podepíše miliony na jejich představu těch akcí. Jsou sprostí, agresívní, dovolují si vyhlašovat zákazy účasti těchto zástupců státní exekutivy na těchto akcích, byt jim je tihle lidé odsouhlasili, potažmo, a to je důležité, schválili, poskytli. Včetně příspěvků státu, dotací, na církevní akce, byť církve vysosávají stát všemi možnými i nemožnými způsoby nehorázně.

Chucpe, hnus, odporné...

Kdo a kam může chodit, položit z úcty kytici nebo věnec, vzdát úctu a poděkován našim předkům, nesmí rozhodovat nacistické a fašistické menšiny, které se v této naší zemi začínají roztahovat.

Fašismus a nacismus v podobě, kterou si Evropa, svět, žel, v minulém století zažila, tady nechceme a nedovolíme nějakým Šafrům a spol je sem zase zavést. (ZDE)

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele