Tito lidé obvykle pocházejí z uzavřené vrstvy, která se svými zájmy a svým životním stylem odlišuje od ostatních obyvatel. Jejich hlavním znakem je globálnost, to znamená, že nejsou vázáni k žádnému místu či národu na planetě. Obvykle mají sídlo na několika kontinentech a mění je podle potřeby či nálady. Tvoří velmi úzkou skupinu. K udržení moci využívají tzv. pomocnou elitu. Ta je daleko početnější a je tvořena pracovníky médií, univerzit, soudů a představiteli mezinárodních neziskových organizací. Úkolem pomocné elity je udržovat vládnoucí elitu u moci. Nástrojem k tomu je propaganda realizovaná médii a výchova ve školách. Tato propaganda je důkladně propracovaná a využívá nejmodernější psychologické poznatky. Přesto není schopna úplně získat moc nad vědomím a názory většiny obyvatel. Pomocné elity jsou za tyto služby odměňováni podílem na moci a bohatstvím.

Rozpory mezi elitami a ostatními obyvateli

Elity hájí svoje zájmy. To je přirozené, i ostatní lidé hájí své zájmy. Problém nastává tehdy, když jsou zájmy elit a zbytku společnosti v rozporu. Pokud feudál zajištoval obranu a továrník organizoval a řídil výrobu, bylo vše v pořádku. Jakmile však elita není schopna plnit svůj úkol, nastává doba zvratů a revolucí.

Problémy současné elity

1. Ekonomické zdroje současné elity pochází především z neproduktivního dobývání renty.
2. Skutečné řízení hospodářství a společnosti přebírá pomocná elita.
3. Elity neřeší a nejsou schopny řešit globální problémy světa: přelidnění v rozvojových zemích, nadspotřebu v bohatých zemích.

Elity nejen že nejsou schopny tyto problémy řešit, ale dokonce je vytvářejí a podporují.

Svým kořistnickým přístupem k méně rozvinutým civilizacím bohaté země zapříčinily jejich současný stav /plantáže, těžba surovin, vývoz demokracie/. Základní chybou bylo porušení zásady nevměšování se do méně vyspělé civilizace.

V bohatých zemích by bez imigrace docházelo k žádoucímu pozvolnému úbytku obyvatel. To je však ze stran elit násilně měněno podporou masové imigrace. Důvodem zřejmě je snaha elit zrušit národy a národní státy, neboť v nich spatřují nástroj omezování vlastní moci. Představitelé národních států by se mohli vymanit z vleku elit a hájit zájmy svých obyvatel. To by také bylo překážkou vytvoření globální vlády korporací, na kterou obyvatelstvo nebude mít žádný vliv.

Nadspotřeba v bohatých zemích je udržována prostřednictvím reklamy a médii v zájmu elit. Ty si tímto způsobem zajišťují zdroje příjmů a zároveň udržováním vysokého pracovního nasazení zaměstnávají obyvatelstvo do té míry, že nemá čas na osobní a duchovní rozvoj a tedy ani na hledání alternativních modelů uspořádání společnosti.

Slávek Popelka, Jan Sedláček