Je to průlomové rozhodnutí, ve kterém se nejen konstatuje, že došlo k porušení článku 6 Úmluvy na spravedlivý proces, ale zejména jednomyslným verdiktem ESLP konstatuje, že došlo k dysfunkci české justice. Ve finálním rozhodnutí ESLP ze dne 16. 11. 2020, které naleznete ZDE, se doslova uvádí:

• Případ opakovaně vrácen soudu prvního stupně k novému přezkoumání, dokud nebude rozsudek o vině dosažen při páté příležitosti.

• Vrchní soud kritizuje posouzení důkazů a důvěryhodnosti svědků soudem prvního stupně, přístup v rozporu s vnitrostátním zákonem.

• Nejvyšší soud neposkytl důvody pro své rozhodnutí nevyslechnout přímo klíčového svědka a sám posoudit jeho důvěryhodnost.

• Přístup vrchního soudu naznačující, že by byl přijatelný pouze výrok o vině.

• Zvláštní sled událostí silně naznačujících nefunkčnost fungování soudnictví narušující celkovou spravedlnost řízení.

Takové rozhodnutí ESLP je vůči České republice zcela nevídané a naprostou kritikou dysfunkčního justičního systému.

Meritem celé věci je skutečnost, že obžalovaný Robert Tempel byl 4x zproštěn obžaloby ze zvlášť závažného činu vraždy a to 3 různými senáty nalézacího soudu, tedy Krajského soudu v Plzni (nalézací soud je ten, kde se provádí dokazování, výslechy svědků etc.). Tedy celkem 3 profesionální soudci a 6 soudců z lidu po provedeném dokazování zprošťují Roberta Templa obžaloby. Případ v rámci odvolání státního zástupce, řeší jako soud stížnostní Vrchní soud v Praze pod předsednictvím soudce JUDr. Jiřího Lněničky. Senát soudce Lněničky osvobozující rozsudek nikdy neakceptoval a věc vracel zpět k nalézacímu soudu, protože se mu rozhodnutí nelíbilo. Využíval i své osvědčené praktiky a to, že věc odebral senátu Krajského soudu a přidělil senátu jinému. Jenže i tento senát složen z logiky ze zcela jiného soudce a přísedících, znovu Roberta Templa zprostil obžaloby, a tak senát soudce Lněničky tomuto senátu opět případ odebral a znovu přidělil senátu jinému. Jenže ani ten po opakovaném provedeném dokazování nedospěl k vině obžalovaného Roberta Templa a znovu jej zprostil. Senát soudce Lněničky se opět nevzdal a dle nezadatelného ústavního principu, že „nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci“ natož 3x a v situaci, kdy již žádný jiný senát u Krajského soudu v Plzni nebyl, odebral věc celému Krajskému soudu v Plzni, věc přidělil k Městskému soudu v Praze, a to nechvalně známé soudkyni Oldřišce Rysové a Robert Tempel dostal na pátý pokus doživotní trest.

Samozřejmě si této zjevné libovůle "malého muže" JUDr. Lněničky všiml ESLP a všiml si též naprostého selhání Nejvyššího soudu a samozřejmě i Ústavního soudu, proto se v rozhodnutí ESLP objevuje závěr o dysfunkci české justice.

Arménie - máme se co učit a můžeme jen tiše závidět

Arménie, která má justici v obdobném stavu jako Česká republika, však na podobné dysfunkce justice reagovala prostřednictvím svého ministerského předsedy Nikol Pashiniana prohlášením:

„.... musí být propuštěni všichni soudci, jejichž rozhodnutí shledal Evropský soud pro lidská práva za nezákonné“ a že je ochoten zvážit ústavní změny vedoucí k nezbytným reformám.
Zdroj: RadioFreeEurope ZDE.

Nemusíte propadat panice, Arménie nás nepochybně předběhla, protože od prokazatelného agenta státní bezpečnosti, dokonce v procesním postavení obviněného, podobný zásah za žádných okolností v České republice nelze čekat.

Tak jak bývá dobrým zvykem, zcela selhala i veškerá média. Drtivá většina mlčí a ostatní hrubým nepochopením celého stavu zásobují veřejnosti titulky:
Český vrah s doživotím má za průtahy nárok na statisíce IDNES.cz ZDE.

Vrah Tempel dostane odškodnění Blesk.cz

Chápu, že závěry ESLP o dysfunkci české justice nemusí na občany České republiky působit moc příznivě, ale je nutno konstatovat, že rozhodnutí ESLP o odškodnění za průtahy v řízení jsou stovky, ale rozhodnutí o dysfunkci justice a porušení spravedlivého procesu u doživotně odsouzeného vraha je zcela první v historii České republiky.

Robert Tempel jistě není žádný beránek a vzor neposkvrněnosti, ale to nehraje naprosto žádnou roli, protože i ten největší zločinec má právo na spravedlivý proces, i když se to nerado poslouchá a čím více ten proces bude spravedlivý, tím více to posiluje roli právního státu, vážnosti a důvěryhodnosti české justice, která však v tomto případě naprosto a zcela selhala. ZDE

Pankrácký kat – soudce JUDr. Jiří Lněnička

Tuto hanlivou přezdívku si vysloužil, dle některých odsouzených, především pro svou rozhodovací činnost a osobní přesvědčení o tom kdo je a není pachatel, bez ohledu na důkazní stav.

Je to totiž totožný předseda senátu, jako v případě Lukáše Nečesaného, který po zkušenosti s kauzou Roberta Templa se snažil odejmout věc zákonnému soudci Lukáše Nečesaného, protože se mu rozhodnutí nalézacího soudu opět nelíbilo. Když se tyto protiústavní praktiky soudce Lněničky podařilo zastavit rozhodnutím Ústavního soudu, pomstil se Lukáši Nečesanému alespoň tím, že sice zamítl odvolání státní zástupkyně, ale o minutu později konstatoval, že odvolání bylo vlastně důvodné. Tento naprosto bezprecedentní postup soudce Lněničky napadl Spolek Šalamoun a od tehdejšího předsedy Nejvyššího soudu si vysloužil soudce Lněnička důtku.

Pankrácký kat není vždy pankráckým katem, Themis musí hořce zaplakat

Naopak novinářská obec nás upozornila na níže uvedené případy, které nejsou v intencích hanlivé přezdívky o pankráckém katovi a vyvolávají řadu otázek....

Mladík A. C. byl nalézacím soudem odsouzen za dokonaný pokus vraždy své ex-přítelkyně k 7 rokům odnětí svobody. V rámci odvolání řešil věc opět Vrchní soud v Praze za předsednictví opět soudce Lněničky. Soudce Lněnička v hrubém rozporu se svou hanlivou přezdívkou konstatoval, že mladík by se ve výkonu trestu za dokonaný pokus o vraždu jenom zkazil, jelikož systém vězeňství v ČR stejně nemá resocializační funkci a změnil původní trest 7 let na trest podmíněný. (sic!)

Zcela stejný soudce Lněnička v případu pana J. T., který byl za pobodání naprosto náhodného kolemjdoucího odsouzen na 12 let, změnil trest hluboko pod zákonnou sazbu na 4 roky nepodmíněně.

Vrcholným excesem soudce Lněničky byl případ mladíka, který 19x ubodal bezdomovce, který jej požádal o cigaretu, nechal ho na místě činu vykrvácet, za což byl odsouzen k 15 rokům odnětí svobody.
Soudce Lněnička snížil trest mladíkovi o celých 10 let na 5 let nepodmíněně s odůvodněním, že se mladík lekl oprávněně, protože bezdomovec vypadal zcela odpudivě. Ne každý z nás se honosí titulem Miss ČR či Muž roku, ale subjektivní hodnocení vzhledu a následné ubodání z leknutí v počtu 19 ran zcela nepochybně není ani dysfunkce, ani exces, ale zjevný úmysl soudce Lněničky, který se doslova "utrhl ze řetězu."

Pro plné pochopení stavu české justice nelze nezmínit případ Dušana Dvořáka, který nikoho nezavraždil, ani nepobodal, ani se o to nepokusil, jen pěstoval konopí, které nikomu neprodával, ale vyráběl konopné masti, jejichž prostřednictvím prokazatelně léčil nemocné, má zatím celkový trest ve výši 6 roků a 8 měsíců.

Je zcela nepochybné, že v demokratickém právním státě (čl 1. Ústavy ČR) chráníme vrahy, ať ve stádiu dokonaném nebo v pokusu, před pěstiteli konopí k prokazatelným léčebným účelům.

Dysfunkce české justice

Dysfunkčnost české justice se projevuje v celé řadě dalších případů, které se ještě před Evropský soud pro lidská práva nedostaly.

Opakovaně již několik let upozorňujeme nejen justici, ministryni spravedlnosti, ale i členy zákonodárného sboru, že jsou v českých věznicích odsouzení na základě důkazu metody pachové identifikace, kdy se Spolku Šalamoun podařilo získat odborné závěry vědecké veřejnosti, nejen z ČR a EU, ale z celého světa, že tak jak tento důkaz byl prováděn, je v rozporu s vědeckým poznáním a zcela nevěrohodný. (sic!) Jedná se o případy Gilbert McCraee, p. Skalický, p. Zezula, p. Balhar, p. Šimon a desítky dalších.

Nelze nezmínit ani kauzu Petra Kramného, kde se podařilo zajistit nové znalecké posudky od renomovaných a těch nejlepších odborníků, které v České republice máme a které vylučují vraždu elektrickým proudem Moniky a Kláry Kramných. Mezi napadané a zpochybněné posudky patří i revizní znalecký posudek doc. Vorla a kol. Komunistická soudkyně Gilová i přes skutečnost, že nález
sp. zn. II. ÚS 2445/08 jí tento postup neumožňuje, nechala napadený posudek doc. Vorla přezkoumat totožným doc. Vorlem, který bude přezkoumávat své vlastní znalecké závěry. (sic!)
Takový postup není o dysfunkci české justice, ale o bránění spravedlnosti doslova za každou cenu za tichého vědomí ministryně spravedlnosti a předsedy Nejvyššího soudu, které o tomto bezprecedentním postup pravidelně informujeme.

V naději sledujeme „vichřici“ u našich sousedů na Slovensku, kdy řada soudců, prokurátorů a policistů je ve vazbě a takový stav nemá v Evropě vůbec obdoby. Věříme, že i v České republice pořádně „zafouká“ a pokud někdo z Vás soudců, státních zástupců, policistů a dalších se v rámci české „vichřice“ dostane do soukolí české justice, napište nám, již 26 let bojujeme za práva na spravedlivý proces pro každého občana ČR a stále platí pravidlo, že i ten největší zločinec má právo na spravedlivý proces.

Václav Peričevič
místopředseda Spolku Šalamoun