Do toho ovšem vstoupil jako slon do porcelánu městský soud v Praze (a kde také jinde, jinde jsou podle mě uvážlivější) a způsobil to, čemu se právě vláda snažila vyhnout. Tedy odložit v dané situaci méně důležité diskuse, až na dobu, až ustane bitva za zdraví národa. Které bylo přirozeně celou dobu na prvním místě.

 

To, čemu se vláda chtěla vyhnout vynesl na světlo právě ten slon. Plané tlachání a zdržování vlády nastalo. Úroveň otázek, zejména některých, já to napíšu, nesmírně nerozumných novinářských dam na včerejší večerní tiskové konferenci byla mimopřádně mizerná, když bylo jako na obrazovce předváděno, jak jim velice pomalu dochází, že rozhodnutím městského soudu v Praze vzniká velice humorná situace, když přechod ke krizovému zákonu vlastně znamená, že důležitější než sněmovna budou naši epidemiologové, neboť epidemiologická opatření budou moci být vyhlašována pouze v krizovém stavu. Z pana Výborného, například, se po jeho brojení proti prodloužení krizového stavu (v České televizi) - po vynesení uvažovaného rozhodnutí soudu - stává snad až tajtrdlík, když trval na tom, že by se neměl krizový stav prodlužovat. Když by se splnilo přání pana Výborného, nemohly by být epidemiologická opatření a to nutné ostatní zaváděno. Toto si například neuvědomil ani ústavní právník pan dr. Antoš, když, ač rozsudek Městského okresního soudu nečetl, dělal z něho v televizi nedostatečné závěry. To si ovšem onen Okresní soud může též započítat.

 

Boží prostoto.

 

Opravdu se těším na jednání sněmovny a na počínání opozice.

 

Druhým problémem, který měl být přechodem na zdravotní zákon odložen na pozdější dobu, až na něj bude čas, byla otázka případných náhrad, třeba podnikatelům. Paní Schillerová to těm, co problém pochopili řekla jasně: plošné náhrady by zlikvidovaly naši ekonomiku. Což ovšem neznamená, že jakmile by už nastal čas i na řešení těchto problémů, že by se problém neměl řešit. Je možné, že bez zásadního rozhodnutí Ústavního soudu, se tento problém vyřešit nepodaří. Ale mohl by někdo očekávat, že v krizovém stavu bude rozhodovat Ústavní soud. Třeba do zítřka?

 

Soudní slon v porcelánu vytvořil tedy pouze zmatek a zpřeházení priorit. Co je však nejhorší - poštval lidi proti sobě. A vytvořil základnu pro vytváření animozity vůči nejlepší vládě, jakou jsme po 89. dosud měli.

 

To, že si toto vše soudce, zřejmě pro nedostatek nutného nadhledu, na Městském soudě neuvědomil  - je odsouzeníhodné.

 

A je tu ještě jeden problém. Městský soud v Praze přece od počátku věděl, s čím ale přišel až po měsíci. Že jakmile se přejde na krizový zákon bude vyhlašování jakýchkoli epidemiologických rozhodnutí vázáno na platnost krizového zákona. Tedy : buď epidemiologická opatření na podkladě platnosti krizového zákona - anebo žádný krizový zákon a žádná epidemiologická opatření. Potom by ovšem rozhodovala o délce krizového stavu vláda a nikoli sněmovna.

 

"Blahoslavení chudí duchem, neboť i jejich je království nebeské!"

 

A když už jsem v tom pak ještě toto: "Sláva na Výsostech ministru Vojtěchovi a celé vládě!".

 

Na rozdíl od hloupé opozice a hloupých novinářů má vláda, chválabohu, hlavu na krku.