Na začátku neměl bitcoin prakticky žádnou hodnotu, dnes se obchoduje za přibližně 4 000 dolarů. Takto masivního nárůstu v ceně dosáhla kryptoměna díky geniálnímu marketingu, kdy o bitcoinu psala všechna světových médií a ten se tak dostal do širokého povědomí lidí. Přestože však o bitcoinu téměř každý již slyšel, pro běžné transakce jej lidé příliš nevyužívají. V tom spočívá největší slabina bitcoinu. Lidé mu nepřišli na chuť a stal se kryptoměnou pro omezené množství technologických nadšenců.

„Když jsem o bitcoinu v průběhu roku 2017 přednášel na konferencích, všiml jsem si, že většinu lidí nezajímá, jak bitcoin funguje. Účastníci konferencí se pouze chtěli dozvědět, jak mohou bezpracně vydělat co nejvíce peněz. Tehdy jsem si uvědomil, že celý trh kryptoměn ovládá chamtivost a vzniká na něm velká bublina, na kterou jsem společně s dalšími ekonomy dlouhodobě upozorňoval. Mnozí lidé však na tato varování nebrali zřetel a dnes jsou v hluboké ztrátě,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Na přelomu let 2017 a 2018 dosahoval bitcoin své nejvyšší hodnoty blížící se 20 000 dolarů. Následně na celém trhu kryptoměn praskla bublina a hodnota bitcoinu se propadla o přibližně 80 procent. V té době lidé přišli o velké množství peněz a celková tržní kapitalizace kryptoměn se snížila o téměř 700 miliard dolarů. Kryptoměny se dostaly do nelibosti značné části lidí, kteří z trhu postupně odešli.

V souvislosti s kryptoměnami se často mluví o jejich decentralizované povaze, do které nemohou zasahovat vládní instituce. Zkušenosti z trhu nám však ukazují, že po zavádění regulací na bitcoin a další kryptoměny jejich hodnota prudce klesá. Regulátoři jsou tak schopni účinně ovlivňovat trh s kryptoměnami. Ve chvíli, kdy by například centrální banky viděly v kryptoměnách výrazné ohrožení, jsou schopny celý trh srazit na kolena. Je tedy zřejmé, že o nezávislosti kryptoměn na reálném světě nemůže být řeč.