„Česká ekonomika potřebuje příliv nové pracovní síly. Dodateční zaměstnanci by snížili pnutí na trhu práce, což by se odrazilo v nižším růstu inflace. Vyšší počet zaměstnanců by rovněž akceleroval růst českého hospodářství,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Guvernér České národní banky i členové bankovní rady ve svých veřejných vystoupeních již několikrát naznačili, že na svém zářiovém jednání zvýší základní úrokovou sazbu na 1,50 procenta. Do konce roku by pak úroková sazba mohla být zvýšena ještě jednou na úroveň 1,75 procenta. Politiku centrální banky lze označit za jestřábí, kdy kontinuálním zvyšováním úrokových sazeb zasahuje do vývoje ekonomiky a snaží se tlumit její přehřívání.

Rostoucí úrokové sazby budou prodražovat financování státu. V době nízkých úrokových sazeb stát nevydal dostatek dlouhodobých dluhopisů a financoval se skrze krátkodobé dluhopisy se zápornou úrokovou sazbou. Nyní však splatnost krátkodobých dluhopisů končí a stát si musí půjčovat za podstatně vyšší úrokové sazby.

Rychlý růst mezd a zvyšující se ceny výrobců tlačí na růst inflace, která se pohybuje nad svým cílem. Za očekáváním zůstává dynamika růstu hrubého domácího produktu, přestože poptávka domácností i investice firem se pohybují na vysokých úrovních. Vysvětlení tohoto problému spočívá v nedostatku pracovní síly, který se odráží v rostoucí inflaci i v nižším růstu HDP.