Roční míra inflace v Evropské unii dosáhla v červenci úrovně 1,4 procenta, což je o 0,4 procentního bodu více než v eurozóně. Nejvyšší inflace o velikosti 4,1 procenta byla zaznamenána v Rumunsku. Inflace o velikosti 3,0 procenta a vyšší byla vykázána ještě v Maďarsku, Slovensku a Lotyšsku.

Jedinou zemí Evropské unie, která vykázala deflaci, bylo Portugalsko. Tamní ceny v červenci 2019 oproti červenci 2018 poklesly o -0,7 procenta. Velmi nízká míra inflace o velikosti 0,5 procenta a nižší byla vykázána v Itálii, Dánsku, Řecku, Irsku a na Kypru.

Česká republika má ve srovnání s ostatními státy Evropské unie relativně vysokou míru inflace. Podle dat Eurostatu dosahuje velikosti 2,6 procenta. Český statistický úřad publikoval data o růstu spotřebitelských cen v České republice již před týdnem. Podle nich meziroční míra inflace v červenci dosahovala úrovně 2,9 procenta. Inflaci v Evropské unii tlačí vzhůru země z východní Evropy, které postupně dohání cenovou hladinu na Západě.

„Česká republika má zhruba dvojnásobnou míru inflace oproti průměru Evropské unie, což naší ekonomice umožňuje dohánět cenovou hladinu vyspělých zemí na západě Evropy. Krátkodobě nelze vnímat vyšší míru inflace, která však setrvává v tolerančním pásmu, jako významný makroekonomický problém. Není proto třeba, aby Česká národní banka kvůli současnému vývoji měnila nastavení úrokových sazeb,“ říká Štěpán Křeček.

Inflaci naopak stlačují dolů země z jižní Evropy, které jsou výrazně zadlužené. Jedná se především o takzvané země PIGS, tedy Portugalsko, Itálii, Řecko a Španělsko.

Nízká míra inflace v eurozóně může vyvolat reakci Evropské centrální banky, které uvažuje o navýšení inflace a hospodářského růstu prostřednictvím uvolnění měnové politiky. V takovém případě by byli poraženi takzvaní jestřábi, kteří preferují nízkou míru inflace před hospodářským růstem, a proto upřednostňují utaženou měnovou politiku a vyšší úrokové sazby.