V následujících měsících nelze vyloučit, že se míra inflace dostane nad své toleranční pásmo, což by zřejmě vyvolalo odezvu České národní banky, jejíž hlavním posláním je udržovat cenovou stabilitu.

„Lidé si v letošním roce musí zvykat na rychlý růst spotřebitelských cen. Nejvíce přitom zdražují nezbytné položky spotřebního koše jako jsou potraviny, energie či nájmy. Lidé tak kvůli vyšším cenám přichází o podstatnou část ze svých rostoucích mezd a důchodů,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Růst spotřebitelských cen byl znatelný především v oddíle potravin a nealkoholických nápojů. Ceny brambor se meziročně zvýšily o 74,5 procenta. Tento stav lze označit jako bramborovou krizi, která byla vyvolána špatnou úrodou a drahým dovozem ze zahraničí. Pro lidi je však nejsložitější poradit si se zvyšováním cen v oddíle bydlení. Ceny nájemného meziročně vzrostly o 3,6 procenta a ceny elektřiny dokonce o 11,9 procenta. To zásadním způsobem navyšuje výdaje domácností, které tak přichází o podstatnou část ze svých narůstajících příjmů.

Inflační tlaky jsou způsobeny především zvyšováním mezd a důchodů. Nezanedbatelný vliv má i špatná úroda z loňského roku. Naopak vliv dovozu na růst inflace slábne. I přes současný růst je cenová hladina v České republice nižší než v západní Evropě. Vyšší míru inflace proto můžeme vnímat jako nástroj dohánění cenové hladiny ve vyspělých zemích. Z těchto důvodů je možné krátkodobě udržovat míru inflace lehce nad inflačním cílem. Neměli bychom však dopustit, aby se míra inflace pohybovala dlouhodobě mimo své toleranční pásmo, protože to by poškodilo drobné střadatele a zvýšilo nejistotu investorů.