Evropská centrální banka včera zveřejnila ekonomickou zprávu, ve které se podrobně zabývá příčinami růstu peněžní zásoby. Z publikovaných dat je zřejmé, že široká peněžní zásoba M3 v červnu vzrostla o 9,2 procenta a v červenci o 10,2 procenta. Jedná se o nejvýraznější nárůst od května 2008.

Na datech se ukazuje, že lidé i firmy v Evropě výrazně mění své jednání. Hromadí peníze a přestávají utrácet, aby se připravili na příchod horších časů. V důsledku tohoto vývoje jsme svědky výrazného nárůstu peněžní zásoby, který byl navíc podpořen masivními podpůrnými opatřeními. Ta měla zajistit dostatečnou likviditu v ekonomice, aby bylo možné čelit koronavirovému šoku.

Evropská centrální banka se domnívá, že ke hromadění peněz dochází i z dalších důvodů. Část úspor může být nedobrovolná, protože v koronavirové době je méně příležitostí k utrácení. Například je obtížnější jet na dovolenou či využívat služby, kde existuje zvýšené riziko nákazy. Rovněž je vynakládáno méně peněz na nákup oblečení, protože lidé omezují svůj společenský život a častěji pracují na home office.

Klíčovou otázkou je, jak růst peněžní zásoby v Evropě ovlivní ekonomiku. Mnozí lidé se domnívají, že to nutně musí vést k vysoké inflaci. Stále více ekonomů však tvrdí, že spojení mezi peněžní zásobou a inflací není v dnešní době nijak zvlášť silné. Většina dodatečně nahromaděných peněz totiž nemusí být utracena za zboží a služby z běžného spotřebitelského koše. Spíše se za tyto peníze mohou nakupovat aktiva jako jsou například akcie.