Právě loni a letos dochází k rapidní adopci virtuálních hlasových asistentů a chytrých reproduktorů, jež mají v sobě integrovaný mikrofon a jsou napojeny prostřednictvím bezdrátového internetu na cloudový AI “motor”. Ten tvoří logiku systému a umožňuje mu neustále se “krmit” uživatelskými daty, podle nich se automaticky vylepšovat a tím stále inteligentněji reagovat na chování či dotazy uživatele. Pasivně nebo proaktivně užitečné informace jsou pak podávány formou hlasu či obecně zvuku.

Proč právě nyní dochází k rozmachu hlasových služeb? Došlo k vybudování obrovských výpočetních kapacit optimalizovaných pro cloud a AI, tedy na vzdálené ukládání dat a vylepšování systémů umělé inteligence. Zároveň chybovost rozpoznávání hlasových vstupů klesla na přijatelnou úroveň, která se vyrovná lidem, nebo je dokonce nižší. Alespoň pro určitý segment častých a dobře definovatelných dotazů je chybovost opravdu uspokojivě nízká. Současně dochází k zájmu o zabudovaný internet u spotřebičů – běžně používaná zařízení jako jsou mikrovlnné trouby nebo lednice disponují internetovým připojením a jsou napojeny na chytré softwarové aplikace či dokonce AI systém.

Z hlediska konkrétních čísel se například v roce 2017 objem prodaných chytrých reproduktorů oproti předchozímu roku ztrojnásobil, a to především kvůli prodejům zařízení Google Home a Amazon Echo. Dle různých průzkumů a statistik zhruba 13 až 16 procent Američanů již vlastní jeden nebo více chytrých reproduktorů. 22 procent z nich je použilo přímo k provedení online nákupu. Další používají hlasové vyhledávání například pomocí mobilních telefonů, tabletů nebo PC. Například čtvrtina hledání přes operační systém Windows 10 je již dnes děje prostřednictvím hlasu. V některých skupinách uživatelů je dnes penetrace hlasového ovládání ještě vyšší. Například zhruba 40 procent zákazníků nakupujících v online obchodě Amazon vlastní některé ze zařízení napojených na hlasový systém Amazon Alexa. Amazon a Google mají dominantní podíl v segmentu chytrých reproduktorů a dalších zařízení napojených na hlasové asistenty. Společně ovládají zhruba 90 procent trhu s tím, že Amazon jasně vede.

Dle odhadů analytiků by od roku 2020 více než polovina všech hledání měla být hlasová. Jaké dopady bude mít tento megatrend? Rapidní adopce hlasového vyhledávání a hlasového předčítání výsledků vyhledávání a jiných informací bude mít dalekosáhlé dopady na řadu významných oblastí ekonomické aktivity. Příkladem je dnes klasické “internetové” vyhledávání prostřednictvím vyhledávacích služeb (Google, Bing a další) a na ně napojených webových a mobilních prohlížečů internetu (Google Chrome, Microsoft Explorer a Edge, Firefox, Apple Safari a další). Nástup hlasové platformy znamená pro současné hráče nejistotu a riziko rapidní ztráty podílu na vyhledávání i možný pokles loajality zákazníků.

Tento megatrend dává naopak obrovskou šanci například Amazonu, který se dříve v oblasti vyhledávání specializoval “pouze” na vertikální vyhledávání v oblasti online nakupování. Nyní s rapidním nástupem jeho několika zařízení do domácnosti založených na AI systému Alexa dochází k frontálnímu útoku Amazonu na dominantní pozici Googlu (Alphabet). Vedle nesporného úspěchu Amazonu v oblasti nabízení cloudových služeb a dominance firmy v online nakupování je právě Alexa a s ní spojený potenciál hlasového vyhledávání jedním z důvodů, proč cena akcií Amazon letos vyrostla o neuvěřitelných 80 procent. Amazon má totiž mimo jiné potenciál postupně sesadit Google z trůnu krále vyhledávačů, s čímž jsou spojeny potenciálně desítky miliard dolarů zisků ročně. Google je nucen Amazon následovat v propagaci hlasového vyhledávání, aby neztratil krok, byť je pro něj hlasové vyhledávání velmi pravděpodobně méně výnosné a jde do značné míry o kanibalizaci jeho stávajících služeb.

S přechodem části vyhledávání na hlasové hrozí, že zisk z jednoho vyhledávacího dotazu bude nižší. Pokles ziskovosti nastal mimo jiné při přechodu části hledání z PC na mobilní zařízení. S přechodem na hlasový vstup, a zejména výstup, tedy čtení výsledků hlasovým automatem, aniž by zákazník sledoval nějakou obrazovku, hrozí riziko poklesu počtu zobrazovaných textových i obrazových reklam a také pokles atraktivnosti těchto reklamních formátů pro inzerenty. To by mohlo vést k poklesu cen inzerce a pro Google k nižším ziskům z každé zobrazené reklamy. Pokles sledování obrazovek povede také k poklesu významu webových stránek a jiných vizuálních médií. Naopak audio a jiný zvukový obsah by mohl získat na oblibě. Hlasové vyhledávání zintenzivní boj o několik předních pozic ve výsledcích vyhledávání, protože bude více ignorovat takzvaný long-tail ostatních výsledků. A možná dá kontrolu správcům AI hlasových systémů (Google, Amazon, Microsoft, Apple), aby rozhodly, které výsledky budou v hlasových výstupech prezentovány. Přirážka pro inzerenty při placení za první pozici bude obrovská. Hlasové hledání by také mohlo vést k zobrazování více lokalizovaného obsahu dle pozice zadavatele. Povede zřejmě také k určité formě zasílání hlasových reklamních či informačních zpráv uživatelům, podobně jako tomu je u emailu.

Závěrem lze dodat, že hlasové nakupování, tedy voice commerce, bude každopádně prudce se rozvíjejícím nákupním, komunikačním a marketingovým kanálem. Jednotlivé formy vstupu a výstupu vyhledávání však budou koexistovat. Hlas nikdy nedosáhne stoprocentního podílu na vyhledávání, ať už kvůli pohodlnosti nebo kvůli společenské nevhodnosti (rušení ostatních) a podobně. Hlas bude každopádně jedním z hlavních způsobů zadávání dotazů i prezentace výsledků a tato změna právě probíhá raketovým tempem přímo před naším zrakem.