„Růstem úrokových sazeb se česká ekonomika připravuje na příchod hospodářské krize. Jakmile se našemu hospodářství přestane dařit, budeme moci uvolnit měnovou politiku a snížit úrokové sazby,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Bankovní rada České národní banky dnes rozhodla o čtvrtém zvýší úrokových sazeb v řadě za sebou. Celkově tak letos byly zvýšeny úrokové sazby již pětkrát. Základní úroková sazba byla zvýšena o 25 bazických bodů na 1,75 procenta. Rovněž bylo rozhodnuto o zvýšení diskontní sazby, která představuje dolní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu, na hodnotu 0,75 procenta. Navýšena byla i lombardní sazba, za kterou si půjčují obchodní banky u centrální banky proti zástavě cenných papírů, na hodnotu 2,75 procenta.
Růst úrokových sazeb by měl vrátit inflaci zpět na cílovou hodnotu ve výši dvou procent. Vyšší úrokové sazby pomůžou posilování kurzu koruny. Rovněž lze očekávat snížení poptávky na realitním trhu, což sníží tempo růstu cen nemovitostí. V neposlední řadě budou mít vyšší úrokové sazby negativní dopad na investice firem, což sníží poptávku po nových zaměstnancích a uklidní situaci na pracovním trhu.
Rostoucí úrokové sazby budou mít negativní dopad na financování státu, který v době nízkých úrokových sazeb nevydal dostatek dlouhodobých dluhopisů a nyní si bude muset půjčovat dráž. Vyšší úroky rovněž mohou motivovat lidi k omezení spotřeby, což bude mít negativní dopad na růst ekonomiky.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV