Pro kritiku izraelských zločinů Výboru OSN pro lidská práva „chybí důvěryhodnost“, konstatovala před dvěma týdny velvyslankyně USA při OSN Nikki Haleyová a opětovně pohrozila, že by USA mohly z tohoto orgánu vystoupit, pokud se nebude držet „lajny“. O týden později izraelská armáda postřílela 17 neozbrojených Palestinců, kteří v rámci masového pochodu u hranic blokádou uzavřeného pásma Gazy požadovali „právo na návrat“ pro asi 1,3 milionu lidí, které podle registrů OSN Izrael v průběhu dekád vyhnal z jejich domovů. Izrael svalil vinu za oběti na fundamentalistické hnutí Hamas, které v Gaze vládne a mělo prý demonstrantům nařídit, aby se drželi dále od hranic. USA vzápětí v Radě bezpečnosti OSN zablokovaly kuvajtský návrh rezoluce, která Izrael fakticky ani neodsuzovala, „jen“ vyzývala ke zdrženlivosti a požadovala důsledné vyšetření událostí, při nichž bylo první den protestů zraněno přes 1 400 lidí.

Asi jen málokteré protesty propukají z hlediska moci v ten pravý čas, a pro současné palestinské protesty to z hlediska Izraele platí „dvoj“ a možná i vícenásobně. Přicházejí totiž v době, kdy Izrael stupňuje svou kampaň, která má coby hlavního „zlosyna“ Blízkého východu „usvědčit“ Írán, jehož rostoucí vliv v Iráku a Sýrii má být existenciální hrozbou pro židovský stát. A co víc, palestinské protesty mají bez ohledu na izraelské pohrůžky trvat 45 dní, tedy až někdy do 14. května, na kdy připadá nejen 70. výročí založení státu Izrael, ale i palestinská Nakba. Především je to ale datum, kdy se má americké velvyslanectví přestěhovat z Tel Avivu do Jeruzaléma, což bude stvrzením amerického uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele a koncem Jeruzaléma coby alespoň teoretické společné metropole Židů a Palestinců. A k tomu si, jen pro úplnost, Donald Trump navíc na 12. května naplánoval konečné rozhodnutí o osudu jaderné smlouvy s Íránem…

Napětí se dá krájet už nyní a důvodů k pokračujícímu násilí a krveprolití se nabízí hned několik. Faktem současně zůstává, že se při očekávaném „mlčení Západu“ – oněch 17 lidí přece nebylo zabito v Rusku nebo Íránu – „arabskou ulicí“ prohání další mohutná antiamerická vlna, která nejenže dál snižuje popularitu USA a Západu na Blízkém východě, ale současně i jednotlivým arabským režimům omezuje případný manévrovací prostor, tedy přinejmenším těm, které budou chtít „přežít“ nevůli svých občanů. Není přitom pravděpodobné, že by ale Donald Trump ve své politice vůči Izraeli couvl, a nejen proto, že celý přesun ambasády namísto americké vlády fakticky platí americká židovská lobby – islamofobie ho totiž očividně „baví“, a navíc se v poslední době obklopil „radikály“, ať už bude řeč o novém ministru zahraničí Miku Pompeovi, novém poradci pro otázky národní bezpečnosti Johnu Boltonovi nebo i o „staré“ Nikki Haleyové, která se stává hvězdou americké židovské lobby a možná i její reálnou kandidátkou na nejvyšší post v USA…