Rada bezpečnosti OSN v sobotu jednomyslně schválila rezoluci 2401, kterou za Spojené státy předložily Švédsko a Kuvajt, a která požaduje třicetidenní zastavení palby po celé Sýrii. Rezoluci podpořilo i Rusko, které požadovalo, aby text dokumentu zavázal Spojené státy přimět „své“ nepřátele syrského státu zastavit palbu. Rezoluce byla přijata pár dní poté, co syrská armáda se svými spojenci zahájila přípravy na ofenzívu a osvobození Východní Ghúty, oblasti na okraji Damašku, kterou jako jednu z posledních v celé Sýrii ovládá džihád. Potud je vše ještě srozumitelné – Západ se pravidelně staví na obranu protiasadovských džihádistů, když už jim reálně hrozí likvidace.

Ve skutečnosti ale není srozumitelné vůbec nic. Proč například právě takovou „západní“ rezoluci podepsalo i Rusko, když mnoho jiných textů v minulosti vetovalo? Vysvětlení zdá se být prosté: Ruské „vsuvky“ do textu rezoluce ve finále vyústily ve formulaci, podle níž se zastavení palby „nevztahuje na vojenské operace proti Islámskému státu v Iráku a Sýrii (ISIL, také známý jako Daeš), Al Kajdu a Frontu al Nusrá (ANF) a všechny ostatní jednotlivce, skupiny, projekty a entity spjaté s Al Kajdou nebo ISIL, a jiné teroristické skupiny, jak je označila Rada bezpečnosti“. Ve Východní Ghútě operuje Saúdy financovaná a vyzbrojovaná – a CIA řízená – Islámská armáda, Al Kajda pod svým novým názvem Haját Tahrír aš Šám a s nimi mimo jiné třebas i Ahrár aš Šám nebo tak zvané Rahmánovy brigády. Všechny tyto skupiny Sýrie i Rusko oprávněně považují za teroristické – v roce 2015 se na videu chlubily pokusem sestřelit u damašského letiště civilní letadlo, zavíraly šíitské alávity do klecí, aby si z nich dělali lidské štíty před armádními útoky, a ačkoli se aktuálně sjednocují pod společné velení, pravidelně o nadvládu nad celou oblastí bojují i mezi sebou, což znovu největší oběti činí z civilních obyvatel Ghúty. Mimochodem, před válkou měla Východní Ghúta asi 400 tisíc obyvatel, nyní se skutečné počty odhadují jen velmi těžko.

Zkrátka, text rezoluce 2401 džihádisty z Východní Ghúty vyčleňuje z příměří a činí je povolenými terči, což vysvětluje, proč Rusko text podpořilo.

Proč ale rezoluci podpořil Západ? A proč se západní politici až po schválení rezoluce v Moskvě domáhají, aby Sýrie zastavila svou ofenzívu do Východní Ghúty, když Rusko i Írán ani v nejmenším neskrývají, jak se bude situace dál vyvíjet? A proč média zdůrazňují syrskou ofenzívu „navzdory rezoluci o příměří“? Rozum zůstává stát.

Mimochodem, syrská vláda nabídla všem džihádistům a jejich rodinám volný odchod z Východní Ghúty k ostatním do Idlíbu na severozápadě země, ale byla odmítnuta.

Pozemní ofenzíva – zahájená několik hodin po přijetí rezoluce a po několika dnech náletů, které si podle nedoložitelných údajů z britského Coventry vyžádaly prý až pět set obětí – tak postupuje, a místy až překvapivě hladce, v jiných oblastech pak džihádisté, kteří podle Ruska brání civilistům v odchodu z oblasti bojů, prý ostřelují dál nejen Damašek, ale i humanitární konvoje, které v souladu s rezolucí RB OSN do oblasti zkoušejí prorazit. Mimochodem, nejen Rusko dopředu varovalo, že za nynější situace je ve Východní Ghútě třeba počítat s provokacemi typu „chemických útoků“, a první „chemické útoky“ už jsou podle zpráv z Británie opravdu na světě… Nejsou prvními svého druhu, přičemž ale nejspíš dál platí dva týdny staré přiznání šéfa Pentagonu, že o podobných akcích americká strana nemá žádné důkazy.

Nicméně, proč tedy Západ podepsal rezoluci 2401, která měla největší ofenzívu syrské armády pro letošní rok přinejmenším odložit, ale ve skutečnosti jen Sýrii a Rusku uvolnila ruce? A nejen jim: Odmítlo ji navíc i Turecko, které dál pokračuje v dobývání a „obírání“ území Afrínu a blíží se k ovládnutí celého tamního úseku syrsko-turecké hranice, zatímco civilisté na východě Sýrie umírali i pod nálety americkými…  

Proč tedy to všechno? Princip Occamovy břitvy vše svádí k prostému konstatování, že Západ chtěl ještě „světu“ ukázat, jak se staví za „demokracii“ a všechny ty dosud přehlížené „civilní životy“ ve Východní Ghútě, byť přitom nad „svými“ džihádisty tváří v tvář realitě, která po sedmi letech války vznikla, ve skutečnosti už potichu zlomil hůl.

Ztrátu většího zájmu i nasazení vykazuje i propagandistická „fronta“, která ve své podstatě jen opakuje „cviky“ z časů, kdy „zachraňovala Aleppo“. Obě kampaně přitom pojí i „mediální centrum“, které financují vlády EU a USA a které si ponechalo dokonce i původní logo, v němž jen A jako Aleppo už loni v létě vyměnilo G jako Ghúta. Ve východním Aleppu „svět“ dokonalou angličtinou na sociálních sítích „naléhavě oslovovala“ sedmiletá Baná, která přitom anglicky moc neuměla a ani tomu jazyku moc nerozuměla, novinkou ve Východní Ghútě je snad jen to, že se nejprve na Twitteru objevily dvě dívenky, Núr a Aláa, které podle všeho řídí týž loutkovodič jako v případě Bany z Aleppa, a k nim přibyl i patnáctiletý Muhammad Najem, který „zaznamenává ostré boje ve východní Ghútě pomocí selfie fotografií a videí“. A k tomu se samozřejmě, stejně jako v případě „zraněného chlapce v sanitce“ z Aleppa, jehož skutečný „zraněný“ příběh už tolik publicity nevyvolal, objevují nové záběry obětí bombardování z Východní Ghúty. A spolu s nimi se na sociálních sítích objevují (a rychle z nich také „záhadně“ mizí) i záběry, jak jsou takové „oběti“ umělecky maskovány… K naprostému zopakování „aleppského scénáře“ tak vlastně zbývají jen „poslední nemocnice“ – v Aleppu jich bylo nejméně jednadvacet, v Ghútě se k tomu zatím jen schyluje.   

Ve válce lidé umírají, což je vlastnost pro války typická a neoddělitelná. Ale hrůzy, které kdysi Západ „popisoval“ z Aleppa, se po osvobození tamních východních čtvrtí od teroristů nepotvrdily. Lze předpokládat, že ve Východní Ghútě tomu nebude jinak.

Tož tak.

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami.