Najednou si (21. 3.) šéf vládního krizového štábu, epidemiolog Roman Prymula uvědomil, což předtím asi zřejmě nevěděl (!), že i obyčejný nákup potravin se stává z hlediska nákazy rizikovou záležitostí. Podle jeho nejnovějšího návodu by po návratu domů všichni měli vše vydezinfikovat - nákup i sebe. To je opravdu od něj nehorázná drzost, protože dezinfekce nejsou pro obyvatelstvo již delší dobu k mání, a kdy budou, se neví.

Vláda vymezila pro osoby nad 65 let výhradní nákupní dobu v potravinářských obchodech, drogériích, na poštách a v lékárnách mezi 10. a 12. hodinou. Po jednom dnu to na tlak důchodců, mylně se obávajících, že přijdou o zlevněné zboží v akci jeho vykoupením před 10. hodinou dopolední – nikdo jim ale nebránil, aby se o zlevněné zboží neprali i mimo jim vyhrazený čas – vláda jim vyhrazený čas změnila na 7. až 9. hodinu. To seniory uspokojilo, ale zase se začalo hlasitě protestovat obyvatelstvo mladší. Měli stejný argument, tentokrát proti důchodcům oprávněný, protože od 7. do 9. hodiny jsou jim krámy zapovězeny a senioři tedy mají možnost zlevněné zboží vykoupit. Lékárníci si při vládní změně prodejní doby pro seniory vybojovali provoz bez jakýchkoli regulací. Vláda se pak rozhádala při rozhodování, zda zakázat slevové akce během epidemie coronaviru nebo ne, konkrétně Prymula navrhoval zákaz a Babiš byl proti. Jak je to vyřešeno v civilizovaných státech na západ od Šumavy? Deklarovaná nabídka slev musí pro daný řetězec nebo obchod platit po celé deklarované období. Nenajdete-li v krámě v tomto období inzerovanou položku ve slevě, neb je vyprodána, sdělíte to pokladní nebo vedoucímu, uvedete spojení k sobě a krám vás, až ji dostane, třeba o dva týdny později, vyrozumí, že dotyčná věc je pro vás připravena za onu inzerovanou tehdy zlevněnou cenu, i když pro všechny ostatní se nyní prodává za cenu již nezlevněnou. Jedině, když jde o výrobek, který se nebude nadále již prodávat, smějí prodejny uvést, že nabídka platí do vyprodání jeho zásob. Tím se jaksi automaticky vylučuje problém výše uvedený, typicky český. Podstatný rozdíl je také v distribuci prodeje. V Česku se prodá při slevách, tuším, 54 % zboží, ale například v Německu jen 19 %. Proto ten řev českého davu, který se cítí být odstrčen od slev! Na Západě by při takových českých podmínkách zvítězil pocit nutnosti podpořit stát, tj. navzájem si konkurující řetězce by se bez velkých cavyků samy mezi sebou dohodly, že po dobu epidemie dobrovolně upustí od slevových akcí. Ne tak v Česku, protože řetězce sice založené západními mateřskými firmami jsou české firmy s managementem tvořeným Čechy tak z 99 %, tedy mají českou mentalitu a nehodlají se omezovat v míře zisku, ať to stojí, co to stojí.

Stanovit pendlerům rozhodnutím vlády maximální dojezd do práce vzdálené 50 km za hranicí (nebylo definováno, zda po silnici nebo vzdušnou čarou, co dělat, když přes nyní použitý přechod místo dosud používaného, ale nyní uzavřeného, je to dále) a pak jej po jediném dni změnit na 100 km, nesvědčí zrovna o moudrosti ministrů. Když někdo dojíždí dobrovolně do práce denně třeba i 150 nebo 180 km za hranici a považuje to za únosné, tak ať si dojíždí! Proč se má vzdálenost pracoviště omezovat?

Že hranice by podle pana Prymuly (22. 3.) měly zůstat zavřeny až dva roky, je čistá fantasmagorie, takový člověk by měl okamžitě zmizet z čela vládního krizového štábu. Připomeňme jen, že žádný stát na světě dosud nezrušit část hraničních přechodů a neuzavřel hranice vůči všem cizincům a zakázal vycestovávat všem svým rezidentům s výjimkou řidičů nákladní dopravy a pendlerů, pouze ČR! USA se uzavřely vůči vjíždějícím cestujícím-rezidentům zemí schengenského prostoru, Francie, Dánsko a Německo postavily na některé své hranice kontroly ke zjišťování naléhavosti důvodů vcestovávání do země a vycestovávání z ní, přičemž přeshraniční návštěvy a výlety nejsou považovány za pádný důvod.

Ostudu utrpěla ČR, i když to nikdo nahlas neřekl, za zavedení nesmyslného plošného nošení roušek, které vůbec před nákazou coronavirem nechrání. ČR byla po Číně teprve druhým státem na světě, který to nařídil, a dodnes se k takové povinné rouškové praxi pro všechny obyvatele žádný další stát nepřipojil. Světová zdravotnická organizace WHO od aplikace roušek coby ochrany proti coronaviru přímo odrazuje. Že by to česká vláda věděla lépe? Dochází i k takovým extrémům, že v tv-studiu hlasatelé, odděleni od kameramanů a osvětlovačů minimálně třemi metry, mají roušky nasazeny. Proč, když oni na takovou vzdálenost nedokýchnou nebo nedoprsknou? Roušky známé ze zdravotnictví, aby pacienti byli chráněni před prskáním a kýcháním zdravotnického personálu přímo do ran pacienta, nejsou proti virům ani zbla účinné. Jen jsou-li nasazeny u nakažené osoby, donutí viry, aby spadly dříve na zem. Proti virům chrání z cca 80 % teprve respirátory FFP2 a z 98 až 99 % ještě dokonalejší FFP3. Respirátory nemá v ČR ani zdravotnický personál - jak proniklo do tisku, tak nemocniční oddělení s několika desítkami lidí personálu mívají k dispozici třeba jen jeden respirátor pro všechny! Jenže respirátory vidíme v televizi a na snímcích v médiích na obličejích lidí, které lze subsumovat pod kategorii český papaláš. Když je mají oni, tak určitě je nosí i jejich příbuzní a personál, aby ani oni takové vzácné, potřebné a vůdčí osobnosti neohrozili! Plebsu však byla předhozena povinnost nosit neúčinné roušky, které navíc dosud nejsou. Podle pátečního rozšířeného vysílání zpráv Zeit im Bild 2 rakouské ORF 2 (20. 3.) jsou roušky zcela neúčinné proti virům, postačí udržovat odstup od dalších osob alespoň 1,5 metru, aby vykýchnuté nebo vykašlané viry i s aerosolem padly na zem, což potvrdilo několik odborníků přímo do kamery. Dodali, že je zcela nesmyslné používat roušky a respirátory všude tam, kde se lidé míjejí, sedí nebo stojí ve vzdálenosti alespoň 1,5 m od sebe. Jako příklad přehnanosti nošení roušek byly rakouským divákům předvedeny záběry českých tv-hlasatelů s rouškami. Současně se odborníci vůči rakouské ORF 2 vyjádřili, že v Rakousku nikdy nebude uložena obyvatelstvu povinnost plošně nosit roušky a respirátory jako v ČR. Zavedení povinného nošení roušek v ČR zatíží zbytečně státní rozpočet. Nejsou drahé, avšak nevíme, za kolik je český stát koupí v době jejich nedostatku, jako celek to levné nebude. Peníze na ně určené by se mohly vynaložit proti coronaviru jinak, účelněji.