Obavy z probuzení aspirací národnostní menšiny Kurdů v Turecku. Poprvé vypukl boj mezi tureckými obrněnými vozidly a kurdskými bojovníky v lokalitě Al – Amarné na jihu od města Djarabulus. Podle turecké tiskové státní agentury zahynul v této konfrontaci jeden turecký voják, když členové YPG (hlavní kurdská milice Sýrie) zaútočili raketou na dva obrněné turecké vozy. Rebelové, kteří podporují Kurdy ze Sýrie, se stali ve stejné lokalitě terčem útoků tureckého letectva. „Turecká letadla bombardovala naše pozice na jihu Djarabulusu a ve vesnici Al – Amarné – žijí zde samí civilisté“ oznámil v komuniké vojenský mluvčí kurdských sil Djarabulusu, které jsou součástí Demokratických syrských sil (FDS). Vojenský mluvčí Kurdů v Djarbulusu upozornil, že s touto agresí se otevře nová fáze konfliktů v regionu.

Následující dny mu daly za pravdu. Zesílení bojů, pouze za jeden den boje způsobilo desítky obětí syrských občanů a nejméně čtyřicítku zraněných. Naproti tomu turecké vojsko chce interpretovat odlišný důvod událostí. A dodává, že bylo během leteckých náletů zabito 25 údajných teroristů. A zjevně příliš nerozlišuje mezi Kurdy a džihádisty. Po vlně kritiky Turci sdělili: „Byla učiněna všechna opatření, aby nebylo zasaženo civilní obyvatelstvo". Boje, které nyní probíhají u syrské hranice se vyznačují kontinuitou operace zvané „Štít Eufratu“. Turecko má leteckou podporu Mezinárodní koalice a spolupracuje se z Turecka importovanou pozemní Svobodnou syrskou armádou (ASL). Uvědomme si tuto cynickou a zavrženíhodnou situaci, když víme, že tato turecká vojenská intervence má podporu v hlavních městech západních zemí. Minulýčtvrtek se francouzský prezident Francois Holande vyjádřil v tom smyslu: že „ to lze pochopit“ a odvolal se na jakási „vyjednávání“. Těžko to lze pochopit a rovněž pochopit toto veřejné prohlášení.

Během následujících dnů boje nejsou zaměřeny pouze na město Djarabulus, ale rozšířily se na mnoho vesnic, s dopadem na mnoho bezbranných lidí. K dnešnímu dni je zasaženo 12 vesnic. Turecká armáda v mezičase poslala do Sýrie do bojů šestnact nových pancéřových vozů k tureckým hranicím. Nyní tedy podle deníku Hűrriyet disponuje 50 obrněnými vozy a čtyřstovkou vojáků. Je to posedlost Turecka zabránit syrským Kurdům, aby nevytvořili souvislé pásmo podél hranice, zatímco už v Turecku čelí rebelům ze Strany práce Kurdistánu (PKK). Kurdové obviňují Ankaru z expanzivních ambicí. V jednom z komuniké jí vyčítají, že chce rozšířit svou okupaci k záboru dalších syrských území.To vše s blahovolnou podporou zemí Západu.

(převzato z Le Figaro, ZP)