„Vstup do eurozóny je opravdu velkým krokem, který je třeba dobře zvážit. Apeloval bych proto na politiky, aby s termínem příliš nespěchali a dobře zvážili všechna pro a proti. Uvědomme si navíc, že v rámci Unie velmi dobře prosperují jak státy, které si ponechaly vlastní měnu, tak i ty, které platí eurem,“ poznamenal prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Pro firmy by mohlo být přijetí eura výhodné, protože by se jim snížily transakční náklady, nemusely by se také zajišťovat proti kurzovým změnám. „Ale je tu i druhá strana mince. Společná měna přináší spoluzodpovědnost za všechny další členy eurozóny. Pokud se tedy některá ze zemí dostane do problémů, jako třeba v minulosti Řecko nebo další jihoevropské státy, poneseme určitým dílem finanční zodpovědnost i my. Je otázkou, jak toto dokáží politici obhájit před občany a jaké podmínky budou schopni vyjednat,“ dodal Dlouhý. 

Odpovědi v anketě jsou přitom podobné bez ohledu na velikost firmy nebo výši jejího obratu. Jednoznačně pro urychlené stanovení pevného data vstupu do eurozóny byla jen necelá čtvrtina (24 %) respondentů. Šetření se zúčastnilo 313 malých i velkých podnikatelských subjektů, a to i s obratem nad 1 miliardu korun.