Vláda dnes schválila předběžný návrh ministerstva financí na rozpočet pro příští rok se schodkem 50 miliard korun a střednědobý výhled pro rozpočty let 2019 a 2020. Hospodářská komora ČR každoročně poukazuje na to, že v období ekonomického růstu je třeba sestavovat přebytkové rozpočty, a to tím spíše, že i skutečný výsledek loňského hospodaření skončil v plusu.

Nejproblematičtějším momentem aktuálního návrhu je razantní 10% zvýšení objemu prostředků na platy státních zaměstnanců. A to tím spíše, že už letos dochází k téměř 7% růstu platů ve státním sektoru. Podnikatelská i laická veřejnost přitom postrádá jakýkoli doklad o tom, že se stejně dramaticky zefektivnila práce zaměstnanců státu. Nemá-li ovšem být tímto důkazem růst byrokratické zátěže, vymýšlení a uplatňování a kontrolování nových regulatorních pravidel svazujících podnikatele – jak tomu nasvědčují signály z praxe evidované Hospodářskou komorou ČR.

„Zásadní je totiž i okolnost, že vládou rozpočtovaný dramatický nárůst platů spolu se souběžným administrativním zvyšováním minimální mzdy vytváří umělý tlak na plošný růst mezd v podnikatelské sféře,“ zdůrazňuje prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Podnikatelé musí zvyšovat mzdy už jen proto, aby jim zaměstnanci neodcházeli do státního sektoru. „Takový scénář evidentně odpovídá představám odborů, ale popírá ekonomické zákonitosti – růst mezd ignorující vývoj produktivity nezajistí kýženou životní úroveň ani konvergenci směrem k vyspělé západní Evropě,“ dodává Dlouhý.

Předběžný návrh rozpočtu vychází z podhodnoceného dubnového odhadu makroekonomických veličin. Aktuální odhady mezinárodních i nezávislých domácích institucí naznačují růst HDP až o půl procentního bodu vyšší. Na druhé straně je zde velké riziko, že přehodnocení konzervativního odhadu příjmů povede k dalšímu zesílení již dnes veřejně deklarovaného tlaku výdajových resortů na nového ministra financí.

Nikoliv posledním klíčovým problémem českých veřejných financí je neudržitelná dynamika sociálních mandatorních výdajů, které v  střednědobém výhledu 2018–2020 předbíhají celkové výdaje. Souvisí to s neochotou politiků dohodnout se na důchodové reformě, a to jak uvnitř samotné vládní koalice, tak i s opozicí. Tento nedostatek rezonuje s nedávno zveřejněným doporučením Evropské komise, adresovaným Česku, a sice „zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí s ohledem na stárnutí obyvatelstva“.