Paní Nerudová se "proslavila" nechvalně proslulými činy a výroky. Perlila zejména v prezidentské debatě, když neumně skrývala notýsek s poznámkami tvrdíce, že tyto nesouvisí s debatou a že určitě nepodvádí. Výsledek debaty byl tristní, ale je pravdou, že i prezidentský kandidát může být duševně silně zakřiknutý. V rámci těchto výměn názorů mezi kandidáty jí tehdejší kandidát a vítěz prezidentských voleb Petr Pavel navrhl, že by mu mohla dělat účetní na Hradě. To by asi dopadlo. Další docela nepěkná vyjádření, tím nechci říct, že by některá byla pěkná, měla paní Nerudová před volbami do Evropského parlamentu. Cíleně zasáhla nejcitlivější místo Filipa Turka, kterým byla jeho nedávno zemřelá maminka. Nad rozpaky Filipa Turka se smála a bylo vidět, že jí to dělá radost a potěšení. Člověk si může myslet, že inteligentní lidé dovedou dodržovat na veřejnosti normy kultivovaného chování, ale je pravdou, že válečný zločinec Josef Mengele byl rovněž inteligentní, což nevylučuje vážnou psychickou poruchu. Tím samozřejmě nechci jakýmkoliv způsobem srovnávat paní Nerudovou, ale snažím se popsat fakta, která u ní vybočují z normálu. Myslím si, že její empatie odpovídá empatii vězeňských dozorkyň. Je zřejmé, že emoční kvocient v patologickém smyslu potlačí inteligenci i u průměrně nadaného jedince. Domnívám se, že důkaz toho předvedla paní Nerudová v přímém přenosu na televizních obrazovkách, kdy prohlásila, že Československo osvobodili Američané. Pochybuji, že by chyběla v hodině dějepisu a není schopna si přiznat, že Československo osvobodila kromě Plzně Rudá armáda, která s Čechy a Slováky, jež v ní bojovali, ztratila na našem území 140 000 mužů a žen. Další výrok paní Nerudové, o kterém si myslím, že už představuje bezpečnostní riziko pro Českou republiku byl, že i Hitler byl zvolen demokratickými volbami. Tento výrok by sám o sobě nic neříkal, kdyby její válečná, zbrojní a rusofobní rétorika nevyvolávala válečné běsnění, neznajíce slovo mír.
Pojďme od deprivantů, jako je Nerudová a Černochová, do zahraničí. Nebudu se vracet ke genocidě rusky mluvících dětí na Donbase, víme, že genocida je zločin proti lidskosti. A rovněž je nově známo, že evropský soud uznal Ukrajinu vinnou z masakru rusky mluvících obyvatel v Oděse v roce 2014. Tak se ptám, nevládne na Ukrajině zločinecký režim? A to rovněž v návaznosti na lovení mladých mužů, aby je mohli v poutech zavléct k nejčestnější vlastenecké povinnosti, kterou je obrana vlasti. Mohu jen spekulovat, jak by se chovali Američané v případě, že by byli na místě Ruska v reakci dění na Donbasu, Luhansku či Krymu. Jsem přesvědčen, že by to vyřešili za měsíc. Žonglování s pojmem agresor je už spíše k pláči. Kurská oblast vždy byla a nyní už opět je Ruska. Takže Rusové se nemohli dopustit agrese sami na svém území. Takže okupanti jsou Ukrajinci. Toto rozebírá na rusky mluvícím kanále bývalý poradce bývalého prezidenta Zelenského, Alexej Arestovič. Ve svém videu sděluje, že se Ukrajinci dopustili válečných zločinů na civilním obyvatelstvu, což prezentuje v mnoha videích, včetně zločinu v Buči, který fašistická vláda v Kyjevě hodila na Rusy, což bylo prokázáno. Važme si iniciativy nové administrativy Spojených států, která nastavila nejen Ukrajině, ale také Evropě zrcadlo. Jsem přesvědčen, že tuto válku zahájil západ, který chtěl získat ruské nerostné bohatství a veškeré jeho přírodní zdroje. Nějak se to nepovedlo. Nyní se objevil na scéně Donald Trump, o kterém si nemyslím, že by chtěl primárně ukrajinské nerosty, ale jeho cílem je zastavení nesmyslného válčení mezi Slovany, ač sám Slovan není, a vidíme jeho opravdovou státnickou pozici. Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci, že se musí jednat o míru a Rusko není agresor. Další státnický návrh prezidenta Trumpa byl, že Spojené státy, Čína a Rusko budou jednat o snížení výdajů na zbrojení o 50 % (zdroj Bloomberg, europoslanec Filip Turek).
Opakování je matkou moudrosti. Ukrajina se jaderných zbraní vzdala kvůli ruskému nástupnictví, nikoli výměnou za bezpečnostní záruky. Sponzorování Ukrajiny jako pacienta, který je v beznadějném stavu napojený na infuzích, postupně odmítají státy jako je Itálie, Španělsko a Maďarsko. Odmítly poslat Ukrajině vojenskou pomoc ve výši až 40 miliard eur (zdroj ECHO24). Tak se ptám, kdy se naše vládnoucí garnitura začne starat o naše občany stejně jako o Ukrajince. Odpovím si, nikdy. Příští sněmovní volby tuto partu vylijí jako vyjetý motorový olej a věřím, že naši občané budou volit podle peněženky a národní hrdosti.
Jak vidím vývoj na Ukrajině? Uznání Krymu jako ruského považuji jako první krok. Dále by mělo následovat uznání Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, které už jsou zakotveny v ruské ústavě jako součást Ruské federace. Jsem přesvědčen, že uznání těchto nových republik a hlavně jejich respektování povede k trvalému míru. Světové firmy poptávají návrat do Ruska, což je dobrým signálem pro všechny. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov sdělil, že mír není reálný, dokud Rusko nebude mít garanci o demilitarizaci Ukrajiny. Rovněž prohlásil, že musí být potrestáni všichni váleční zločinci.
Závěr. Prezident Zelenský by měl být tím prvním, kdo bude iniciovat uzavření příměří vzhledem ke ztrátám Ukrajinců, neboť každému vojákovi je jasné, že situace na bojišti určuje taktiku a nikoliv opačně. I tak si myslím, že mu bude svět malý. A on to dobře ví.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
