Dalším průvodním jevem je schopnost komentovat věci týkající se zahraniční politiky všech států, respektive světových velmocí a zároveň přesně sdělit posluchači, jak má správně myslet, jaký má převzít správný světonázor a také kdo je na té správné straně, kdo to s námi myslí dobře a kdo je ten špatný. Když to přeložím do češtiny, tak špatní jsou Rusové, kteří nás zaplavili Novičokem. Stříkali v Anglii lavičky, hotelové pokoje osvěžovačem vzduchu Novičok. Cílem bylo otrávit bývalého agenta Skřípala a další desítky lidí. Jak je známo Rusové neponechávají nic náhodě a možná, že se dovíme z tajné zprávy MI5, že použili speciální technologii, která byla vyráběná v Československu. Tím myslím zemědělské letadlo Čmelák, který vzhledem jasným důkazům, že se vyráběl v Československu a Novičok v mikročásticích se testoval v České republice formou mikrosyntézy, jak potvrdila bývalá ministryně Šlechtová, načež vyhodila ředitele výzkumného ústavu jako špinavé prádlo za to, že sdělil pravdu. Musím pozitivně ocenit úklidové služby města Salisbury, protože přibližně během 14 dnů nevyvážela odpad v široké lokalitě města, aby se mohly najít dané problémové lahvičky s parfémem značky Novičok. To můžeme nazvat geniální prevenci, respektive předvídatelností místní samosprávy nebo otázka k tajné britské službě. Závěr ať si udělá čtenář sám.

Nyní se vraťme k meritu věci. Podle mého názoru pojem "odborník" vychází ze slova odbornost. Takže když někdo vystuduje vysokou školu, příklad vojenskou a úspěšně ji dokončí, nemůže být brán za odborníka, protože mu chybí dlouholetá praxe na různých stupních velení. Pouze praxe dlouhodobá včetně zkušeností z této praxe vyplývající v řádech několika desítek let může znamenat, ale také nemusí, že daný jedinec je schopen k danému problému se kvalifikovaně vyjádřit zejména, pokud nemá nejen dostatek informací, ale také dostatek historických souvislostí. Vyjadřovat se mohou zejména vojenští historikové, ale těžko můžeme po nich chtít zejména po některých, aby se zbavili své ideologické nálepky, která jim mnohým bliká na čele jako červená antihvězda, přičemž jsem si jistý, že červená na ně působí jako rudá muleta na býka.

Zažili jsme v minulém století maturity u komunistických kádrů složené za rok. Nyní nám z obrazovky rozumují různí generálové, že druhá světová válka nebyla zrada na naší vládě, že jsme se měli bránit. Tak bych chtěl podotknout, že daní chytrolíni by nebyli ani generálové a nebyli by asi vůbec. Můžu si vážit některých generálů, některých méně, některých vůbec, ale neměli by fušovat historikům do řemesla a zejména ne ve zkratce na televizních obrazovkách. V tu chvíli se stávají takzvanými politruky, kteří nám bývalým vojákům vymývali mozky jednotnou a jedinou ideologií - tou správnou východní a nyní tou správnou západní, tím myslím takzvanou probruselskou cestou „jedině správnou“ a prosazovali stejně jako za socialismu prosovětskou nátlakovou politiku. Není ostuda, když vysoký funkcionář nebo jiná veřejná osoba je trapná. Zásadní problém je ten, když daný jedinec nebo jedinci jsou směšní, v tu chvílí ztrácí důvěru většiny myslící populace. Prezentují jediný vlastní správný názor, kterým masírují posluchače, bez přítomností kvalifikovaného oponenta. Tito lidé mají vysoké mínění o vlastní osobě, ale jsou dalek tomu, aby se stali skutečnými osobnostmi, tato varianta je vysoce, ale opravdu vysoce nepravděpodobná.

Vladimír Ustyanovič