Většinou je obvyklé, že se na závažné téma provádí hlubší analýza, než se vyjeví výsledek. Já udělám opak a řeknu výsledek hned na úvod:
Z důvodu alternativního ANO
aneb Může ANO
ba dokonce musí ANO
do toho „kecat ulice“ ANO

„Ulice“ je, řekl bych od nepaměti, vnímána, chápána a žel i zneužívána jako synonymum pro zdůraznění demokracie, vyslyšení hlasu lidu, občana, pro jeho orientaci. Jen vzpomeňme na dobu Řecka, Říma, Velké francouzské buržoazní revoluce či na dobu docela nedávnou - listopad 1989. Velice často je využíváno „ulice“ jako vyjádření něčeho, čím lze např. v případě televizního seriálu vyjádřit všezahrnující prostor pro všeobecně známé a divácky (chápal bych spíše občansky) osobní zkušenost mající šanci oslovit a zvýšit díl z koláče televizní sledovanosti a tím zájmu sponzorů a zadavatelů reklamy. Pro usnadnění své orientace v osídleném prostoru jsme si pozici přeci ulehčili i pojmenováváním ulic. Velice často však začíná pod pojmem „ulice“ podsouvání čehosi negativního a pejorativního, nečistého a nepatřičného. Např. právě v listopadu 1989 do toho tzv. ulice mohla kecat a dokonce byla motorem „revolučních“ změn, a můžeme uvažovat, zda jen sametových. A stačilo, aby uplynulo nějakých, pro historii titěrných, 22 let - a ejhle, z řady stejných úst volajících v listopadu 1989 po respektování „hlasů z ulice“ dnes naopak zní: „přeci do tohoto problému nemůže a nebude ulice kecat“.  Nemyslím jen „ulici“ v podobě náhodně, živelně se shromážděných občanů, ale tu „ulici“ (jako zástup občanské veřejnosti) organizovanější – odborové organizace, zájmová, společenská hnutí a občanské iniciativy a dokonce i petenty, občany využívající své Ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod garantované petiční právo.

Prostě „ulice“, občan do toho může, a docela je žádoucí, aby do toho kecal. Nezatížen různými grify tzv. organizované demokracie, tolik zpotvořené a zpitvořené tzv. standardními parlamentními stranami, jejichž zástupci v parlamentu či v krajských a obecních samosprávách vysedávají (někteří i dlouhá desetiletí), bez valné znalosti skutečného života, bez soustavné účinnější kontroly nezávislými občanskými kontrolními mechanismy.  Myslím, že „ulice“, občan musí konečně dostat šanci, anebo si ji prostě vynutit nebo vydobýt, aby nebyl odkázán jedenkrát za tzv. volební období čtyř, pěti nebo šesti let na samotný volební akt, kdy údajně má jedině právo rozhodovat, ale pak je to již na těch, kterým dal důvěru. „Pak už nám do toho, vážený občane („ulice“), nekecej, my máme mandát pro rozhodování o všem a o všech“, to si nejen myslí, ale dokonce někteří zákonodárci či zastupitelé drze nahlas říkají nespokojenému, reptajícímu občanovi do očí.

 Myslím, že nadešel čas na uzavření úvodního „před-seriálového kruhu“. V úvodu jsem psal, že „většinou je obvyklé, že se na závažné téma provádí hlubší analýza, než se vyjeví výsledek“. Krom tohoto jakéhosi vstupního antré, však chceme, aby se čtenářovi našich newsletterů INFO OMMO dostávalo k zadanému tématu „alternativ a kecání ulice do toho“ hlubší a odpovědně pojaté analýzy, když ne o všech, tak určitě alespoň o některých, těch rozhodujících problémech a otázek s tím spojených od erudovaných, teoreticky i životní zkušeností vybavených osobností. A věřte, že bude naší snahou, abychom šli sami příkladem, že vedle vstupních analýz, článků, zamyšlení či třeba jen glos, jsme dali prostor „ulici“, Vám čtenářům, občanům, členům a sympatizantům OMMO, ale i dalším z občanských hnutí, iniciativ či jednotlivcům. Dopředu však dáváme na vědomí té „ulici“, na níž se hodí zejména ono pejorativní zabarvení, že takové hlasy nebo ohlasy zde místo nenajdou. Co kdyby si zopakoval pan Brouček svůj výlet, tentokráte do 21. století a dopadly by mu na hlavu nějaké splašky nebo by byl nucen se jimi dokonce brodit svou cestou za hledáním alternativ a místa, kde do toho může kecat?

Vaše slovo, Vaše řeč jsou vítány!