Všichni jsme byli tak šťastní, když před dvěma roky Evropský parlament zamítl ACTA. Ale armáda lobbistů nikdy nespí a velké korporace využijí každou příležitost, aby propašovaly stejná ustanovení do jakékoli mezinárodní dohody, kterou naše vlády podepisují. A pokud je to jen trochu možné, tak přidají nové věci, jako je například ustanovení o ochraně investic a urovnávání sporů mezi investorem a státem (ISDS, Investor-State Dispute Settlement). K dispozici je nespočet příkladů toho, jak to funguje - od soudního procesu, který zahájil Philipp Morris proti Australské vládě za uvedení zdravotních varování na obalech od cigaret, přes Eli Lilly žalující Kanadu za odmítnutí patentu až po enormní finanční náklady, kterým musí čelit státy, pokud jsou žalovány. Proč bychom měli něco takového riskovat, když jsou v současnosti investice mezi USA a EU nejvyššími na světě? Stávající právní prostředí zjevně není překážkou investic.

Detaily uniklé z jednání nikterak nesnižují naše znepokojení. Například poslední zní: "Evropské korporace chtějí tamto či ono a výměnou by korporace z USA chtěli dostat ono či tohle." Ale co je tohle za výměnu? Pokud vláda USA udělí vlastníkům vysílacích práv ještě více pravomocí, znamená to zmenšení svobody občanů i společností. Pokud Evropa souhlasí s ochranou dat z lékařských výzkumů, omezuje tím svobodu všech občanů tyto data používat. Není to tak, že by evropské firmy nesly náklady za výsady, kterých se dostává americkým firmám, a americké firmy by nesly náklady za výsady, kterých se dostává evropským firmám. Byla by to celá společnost, kdo by nesl náklady, a firmy by získaly pouze výhody. Vyjednavači jsou zástupci vlády. Konflikt zájmů nicméně není mezi vládami, ale mezi korporacemi a občany. Obáváme se, že vlády nadšeně udělí výsady zahraničním firmám výměnou za výsady domácích firem, ale zcela ignorují, jakou cenu zaplatí celá společnost na obou stranách Atlantiku. Obzvláště se obáváme, že:

"Volný pohyb dat" mezi USA a Evropou bude znamenat obcházení práv na soukromí.

Dohoda udělí další práva kopírovacím monopolům (viz vlastníci vysílacích práv, monopoly na data ze zdravotních výzkumů či módní design, apod.).

Učiní současné intelektuální monopoly ještě méně přístupné reformám, protože jakákoliv změna by vyžadovala změnu mezinárodní dohody.

Přinutí státy k oslabení jejich současné ochrany spotřebitele a životního prostředí a zároveň velmi ztíží zavádění nových ochran.

ISDS přidá další mechanismy nátlaku na státy ohledně přísnějšího vynucování patentů a kopírovacího monopolu.

ISDS může státům zabránit ve vyžadování svobodného softwaru ve státních zakázkách.

ISDS bude společnostmi zneužívána k vymáhání peněz a vyhovující legislativy od vlád.

Nechceme být zahnáni do kouta. TTIP sice může mít některé prospěšné části, ale my ji chceme znát včas a navrhnout dodatky. Nechceme být ponecháni na pospas výběru mezi dvěma možnostmi - přijmout nebo odmítnout. A část týkající se ISDS nechceme mít v dohodě vůbec. Moc nevěříme ubezpečením, že nové formulace neomezí práva vlád k regulacím. Co je však důležitější, nechceme, aby se velké korporace staly svrchovanými vládci a měly ještě více moci než naše vlády.

ACTA byla odmítnuta, protože proti ní lidé bojovali. Musíme to udělat znovu.

Přeložil: Aleš Sůra