V americkém státě Wyoming, velkém rozlohou, ale malém svým půlmilionovým obyvatelstvem, v onom státě amerického Západu, kde nemají nic kromě hor a uhlí, zavládl poprask. Jeden z nejmocnějších investorů světa, Warren Buffet v čele penzijní pojišťovny Berkshire Hathaway, chce rušit místní tepelné elektrárny a nahradit je slunečníky, větrníky a bateriemi.

Zatím je to návrh, který předložila elektrárenská společnost PacifiCorp jako plán integrovaných zdrojů, dokument, který státní regulátor vyžaduje při zásahu do zásobování energií. Jindy rutinní záležitost se však změnila v drama, protože stát Wyoming je nejdůležitějším důlním centrem USA, kde se těží 40 procent federální spotřeby uhlí. (viz)

Není divu, že to přilákalo pozornost Financial Times, které události věnují podrobný rozbor. Nejvíc mne v něm zaujal kontrast dvou prvků. Tím prvním je aktuální sdělení Mezinárodní energetické agentury IEA, že globální poptávka po uhlí by měla zůstat v příštích pěti letech stabilní díky růstu poptávky v Asii. To ostatně najdete i česky na stránkách O energetice. (viz)

Tím druhým faktem je prudká změna předpovědi podílu uhlí v PacifiCorp, jedné z nejdůležitějších složek Buffettova investičního portfolia, k jaké došlo během pouhých dvou let. Dnes tam uhlí tvoří 85 procent energetického mixu. Před dvěma lety počítali s tím, že podíl uhlí omezí do roku 2030 na nějakých dvacet procent a že podíl obnovitelných zdrojů už bude tou dobou stejný jako podíl uhlí. Dva roky uplynuly a dnes už navrhují zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů k 50 procentům, zatímco na uhlí by zbylo jen něco přes deset procent energetického mixu.

Nejedná se o žádnou troškařinu. Elektrárny se budou zavírat bez ohledu na projektovanou životnost, takže tu bude výpadek výkonu 1,8 gigawattu, asi jako dva bloky Temelína. Proti tomu se postaví větrné elektrárny o špičkovém výkonu 3,4 gigawattu a slunečníky s kapacitou 0,7 gigawattu, poprvé doplněny přímo v elektrárnách i bateriemi.

V jiných amerických státech, kde PacifiCorp také působí, ve Washingtonu a Oregonu ležících na pacifickém pobřeží, končí uhlí také, ale tam jde o politické rozhodnutí. Ve státě Washington bude zakázáno prodávat elektřinu z uhlí už roku 2025, v Oregonu roku 2030. Obojí omezení tvoří součást klimatických opatření. Vidíme tak, že některé americké státy jsou v tomto ohledu radikálnější než EU.

Avšak v konzervativním Wyomingu jsou důvody ryze ekonomické, úplné náklady výroby elektřiny (LCE) z uhelné elektrárny, tedy náklady pod dobu životnosti včetně stavby a likvidace, jsou nižší. Ceny větrníků a slunečních panelů prudce klesají, zatímco uhlí bude zatěžováno poplatky a rostou náklady na zmírňování environmentálních dopadů. Uhlí je také pod tlakem břidličného plynu, takže některé doly už zkrachovaly.

Porovnání globální předpovědi EIA oproti změně perspektivních záměrů v Buffettově PacifiCorp neukazuje jen rozdíly trendů, kdy v Asii uhlí kvete, zatímco v USA letí stále rychleji dolů. Nad oběma trendy se zároveň vkrádá myšlenka, že i asijské předpovědi se mohou změnit. Když jsem se začetl do diskuse pod článkem v FT, zaujala mě úvaha, která rozporuje představu o asijském dohánění. Je to představa o tom, že škody z uhlí budou chudými Asijci ignorovány, protože „špinavá energie je lepší než žádná energie“. To platilo v době, kdy bylo uhlí nejlevnější. Tím však nebude ani v Asii.

Obnovitelné zdroje mohou totiž posloužit jako levnější varianta nejen proto, že tam klesají náklady investice do výroby elektřiny. Je tu však ještě další rozdíl. Uhelné elektrárny mohou existovat jen jako centrální zdroj, ke kterému se musí v zapadlých asijských oblastech vybudovat také nákladná přenosová a distribuční soustava. Ostatně, stačí se podívat do našeho účtu za elektřinu, abychom zjistili, že platbu za silovou elektřinu, to, čím svítíme, vaříme a chladíme nebo pravidelně přiživujeme hejno digitálních hraček, představuje jen menší část účtu. Poplatky za distribuci a s ní spojené služby jsou stejné nebo větší. Zato tam, kde budou obnovitelné zdroje nasazovány decentralizovaně, nebudeme nákladnou centralizovanou síť potřebovat. To je obrovská úspora.

Tam, kde už ty dráty mají, se to počítá jinak, ale uhlí prostě začíná prohrávat. Rick Link, viceprezident PacigiCorp pro plánování zdrojů, tedy muž, který má za tu změnu ve Wyomingu odpovědnost, to zdůvodňuje jednoduchými slovy:

„Jedním z hlavních důvodů, proč jsme tentokrát změnili názor, je pokles cen pro obnovitelné zdroje, ukládání energie, větrníky. Tyto zdroje mají ve svém souhrnu opravdu nižší náklady, než kdybychom nadále provozovali existující skupinu elektráren.“

A tento vývoj už chvíli trvá. Proto další elektrárenská společnost z portfolia Buffettovy Berkshire Hathaway, nevadská NV Energy právě získala povolení postavit gigantickou solární elektrárnu s kapacitou 1,19 gigawatu s bateriovým zásobníkem o kapacitě 0,59 gigawattu. Opravdu, žádná troškařina.

Nicméně Wyoming je smutný. Zaznívá názor, že jde zásah nejen do státního rozpočtu, který z uhlí žil, ale i do místní kultury, která byla s těžbou spojena. Lidi byli spokojeni s vyhlídkou dobře placeného hornického povolání. Nejde tedy jen o změnu v energetickém mixu, ale musí se také něco udělat pro lidi, kteří přijdou o práci.

Buffett není ten, kdo se sobecky pere. Příbuzné už vyděsil tím, že po něm nic nezdědí, osobní majetek rozdá. Byl to on, kdo upozornil na to, že jeho daňová sazba je nižší než sazba jeho uklízečky. Nepochybuji proto o tom, že sociální složka problému přilákala jeho pozornost.

Je však zajímavý něčím jiným. Po celá desetiletí měly jeho investice vyšší měrný výnos, než byl oborový průměr, vlastně patřily trvale na špici ligy. Dnes už je to starý chlap, ale když byl v nejlepším, tak tvrdil, že by to zvládl každý, že nemá nějaké výjimečné schopnosti. Spíš se řídí zdravým rozumem. Jedno z tajemství investičního úspěchu prý spočívá v tom, že peníze je třeba dávat do věcí, kterým lidé rozumějí. Proto se orientoval podle toho, co jeho paní nosí ze samoobsluhy.

A tak ani v jeho odchodu od uhlí nehledám nějakou ideologickou zaťatost, ale respektování světa, jaký je. A pokud má Buffett vizi zlepšení, tak pak jde o to, aby se lidem vedlo lépe, nikoliv jen pár zbohatlíkům. Už proto, že lidí je hodně a zbohatlíků jen pár, což je zároveň dobré vodítko i pro investice.

Zbyněk Fiala

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.