Výrobci pohonných jednotek pro automobily, americký Ford Motor a Nidec nebo společný podnik japonského výrobce Panasonic a indické Minda Industries na výrobu autobaterií, to jsou příklady velkých průmyslových investic, které míří do Indie. Upozorňuje na to ročenka Bloomberg Businessweek, která se pokouší zmapovat nastupující trendy příštího roku. Jedním z nich má být proměna Indie v příští průmyslovou velmoc a přímého výrobního konkurent Číny. Konkurenci v automobilovém průmyslu bychom samozřejmě pocítili také.

Zájem zahraničních investorů o průmyslové investice v Indii se projevil po nástupu nového ministerského předsedy Narendry Modiho, který pochází z indického svazového státu Gudžarát. Předtím vedl 13 let místní vládu tohoto indického státu na hranicích s Pákistánem a postupně jej přeměňoval v průmyslového lídra země. Během jeho působení tam vzrostl podíl zpracovatelského průmyslu na 28 procent HDP, což je více než dvojnásobek indického průměru. Intenzitou průmyslové výroby je tedy Gudžarát srovnatelný s Čínou.

Podle investorů, kteří v Gudžarátu působí, základem prý bylo především vybudování spolehlivé infrastruktury, aby byla všude zajištěna elektřina, voda, plyn či doprava. Uvedený příklad už se pokouší následovat také sousední svazový stát Madhjapradéš a buduje 27 průmyslových zón s potřebným infrastrukturním zázemím.

Premiér Modi teď rozjel velkou podpůrnou kampaň pro industrializaci celé Indie. Lákání zahraničních investorů se odehrává pod heslem Vyrábějte v Indii (Make in India). Největší infrastrukturní plán se orientuje na rekonstrukci železniční sítě.

Indie vidí šanci v tom, že v poslední době poněkud polevila čínská tempa hospodářského růstu, takže vzniká prostor pro další dodavatele. Nejnovější předpověď pro Čínu na rok 2016 klesla na 7,1 procenta ročního růstu HDP, takže Indie by ji mohl poprvé předběhnout, když nabídne 7,2 procenta.

V pozadí jsou samozřejmě i závody ke dnu. Průměrná mzda ve zpracovatelském průmyslu činí v indii 92 centů, zatímco v Číně 3,52 dolaru, kde ji posouvá poměrně rychlé navyšování minimální mzdy. Dno se ovšem nehledá snadno. Vietnam či Indonésie jsou prý ještě levnější, ale není tam dost velká základna kvalifikovaných dělníků pro velké projekty.

Čína naráží také na hranice přírodních zdrojů, zejména vody, ale i dýchatelného vzduchu, který si ničí exhalacemi a smogem. To ji bude více orientovat na úspory a environmetální technologie, včetně obnovitelných zdrojů energie.

Zajímavé jsou zprávy o investicích do indického automobilového průmyslu, který byl jinak v loňském roce v poklesu o 7 procent. Nyní by tam ale měly valit opravdu velké peníze. Ford Motor, který už má závody ve svazovém státě Tamil Nadu, otevře nový závod v Gudžarátu za 1 miliardu dolarů. Japonský Nidec chce investovat v severním Radžastánu. Přicházejí také motorkáři (Yamaha Motor), výrobci tlumičů (KYB), baterií (Panasonic spolu s Minda Industries). Spousta projektů, která po krizi zamrzla, se znovu začíná rozjíždět, vysvětluje šéf Bharat Forge, největšího domácího výrobce autodílů.

V elektronice už přesun do Indie nebude tak snadný. Americký týdeník to dokládá na zkušenosti indického výrobce chytrých telefonů Micromax, který je na indickém trhu hned za jihokorejským Samsungem. Jenže Micromax v Indii hlavně prodává, zatímco výroba, která vyžaduje spoustu dodavatelů součástí z okolí, se nadále odehrává hlavně v Číně. V Indii zatím taková síť dodavatelů elektroniky neexistuje.

Ale některé věci se dají zvládnout škrtem pera. Na investory prý zapůsobily už první kroky Modiho vlády, když zjednodušil vykazovací povinnost, takže dodržování 16 hlavních předpisů z oblasti pracovního práva je nyní soustředěno do jediného formuláře.

Publikováno se souhlasem vydavatele