Ve chvíli, kdy je Covid-19 i v Česku, musíme řešit praktické záležitosti. Je rozumné, že hned od začátku se to nenechává jen na ministerstvu zdravotnictví a přistupuje se k této zdravotnické, hospodářské i společenské hrozbě týmově, jak to umožňuje Bezpečnostní rada státu. Péče o nemocné bude krutá hlavně pro zdravotníky, musí vydržet celou šichtu v ochranném obleku, když už se do něj s pomocí kolegů navléknou a zakuklí. Každý si může domyslet všechna omezení (a zapaření). A to ještě nepřišly teplejší dny.

V přední linii boje bude také hygiena, která má sbírat prvotní vzorky a ověřovat nákazu přímo v ohrožených domácnostech. Nejspíš bude posílena. Český systém hygienických služeb je hodně propracovaný, i když byl trochu oslaben nálety privatizačních supů, vyhledávajících snadnou rentu v podobě uždibnutí nejvýnosnějších služeb.

Až nastoupí karantény a spousta lidí bude izolována mimo pracoviště, vzroste zájem o práci na dálku. Zdravotnická pohroma – jako každá krize – by tak mohla přispět k odstranění slabých míst širokopásmového internetu a ve firmách také k lepšímu zakomponování pracovních funkcí do systému vzdáleného přístupu.

Zdá se, že prvotní leknutí z průniku Covid-19 odeznělo, ostatně, dalo se to čekat. Jak hlásí zpravodajství ČT, které hovořilo s vedoucí Centra podpory veřejného zdraví ze zdravotního ústavu Marií Nejedlou, většina dotazů na infolince Státního zdravotního ústavu je konstruktivní, jasná, racionální. Lidé mají dost informací, už znají příznaky onemocnění. Na lince odpovídají na zhruba dvacet dotazů za hodinu.

Do Číny byl konečně vypraven vojenský speciál s pěti tunami pomoci v podobě zdravotnického materiálu, který posílají kraje, města i soukromé firmy. Jde hlavně o rukavice, roušky a ochranné obleky. Zapojil se hlavně východ republiky, výjimku tvoří Karlovarský kraj a mladoboleslavská Škoda Auto. Z Prahy jen Hrad. K iniciativě se nejspíš přihlásí mnozí, ale myslím, že pochází z Třebíče.

Jak daleko nákaza zajde? Kdy se objeví vakcína nebo lék? Zkusme zahledat v zahraničním zpravodajství. Nemluvě o tom, že český biotechnologický a virologický výzkum má také světovou pověst.

Náměstek čínského ministra vědy a technologií Sü Nan-pching (Xu Nanping) ohlásil, že klinické testy vakcíny začnou už v dubnu. Píše o tom čínský list Global China. Tým australské University of Queensland může zahájit testování na zvířatech podle stejného zdroje „během dnů“ a testy na lidech v polovině roku. (ZDE)

V podobné fázi výzkumu jsou ve Spojených státech. Americký Národní institut alergií a infekčních nemocí v minulých dnech sdělil, že testování potenciální vakcíny může začít za šest týdnů. Se samotnou vakcínou lze počítat „během několika měsíců až roku“, upřesnil ředitel Národního institutu zdraví Andrew Fauci na brífinku v přítomnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Americký prezident ve Washingtonu informoval také o „dlouhém rozhovoru“ s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Spojené státy podle Trumpa čínským kolegům „radí“, což měl být odkaz na účast amerických expertů v misi Světové zdravotnické organizace, která nedávno působila v Číně. Předtím se Trump k věci vyjádřil během návštěvy Indie a hovořil velice uznale o práci čínských zdravotníků, kteří mají epidemii „stále více pod kontrolou“. Tady je ovšem hlavní motivací přání, aby se americko-čínská hospodářská výměna vrátila co nejrychleji k normálu a nevznikla krize, která by zpochybnila hlavní trumfy pro Trumpovo znovuzvolení – bezpříkladnou konjunkturu (byť za zadlužené peníze). Více ZDE.

Ale jsou tu i detailnější informace o americko-čínské a další spolupráci v kritickém zdravotnickém výzkumu. Jeden z týmů, který se tvorbě vakcíny věnuje, vznikl spojením sil Harvardské univerzity a Institutu respiračních chorob v Kuang-čou. Globální farmaceutická společnost GlaxoSmithKline zase spolupracuje na „vakcíně na bázi proteinu“ s Clover Biofarmaceuticals v Čcheng-tu, tedy s biotechnologickou firmou čínských výzkumníků, kteří se vrátili ze zahraničních laboratoří.

Podle Global China bude hodně záležet na tom, jak bude mezinárodní komunita spolupracovat. Jak sami vědci přiznávají, žádná individuální instituce nemá kapacitu nebo možnosti vytvořit vakcínu sama. Vyžaduje to obrovskou spolupráci a sdílení dat.

Toto sdílení dat stálo ostatně už na začátku. Krátce poté, co byl v Číně potvrzen výskyt koronaviru, čínští vědci dokázali přečíst sekvence jeho ribonukleových kyselin, ze kterých je složen, a tento genetický kód zveřejnili na internetu, takže prakticky v následujících hodinách a dnech mohly začít práce na hledání vakcíny nebo léku také v Austrálii, USA a Evropě. Ze sekvence ribonukleových kyselin se dalo vyčíst, kde virus pravděpodobně vznikl, jak může mutovat, až se epidemie rozvine, a jaké jsou možnosti obrany.

V současné době však hlavní obrana spočívá hlavně v omezování kontaktů, v opatrnosti, kam sahám, v odstraňování zlozvyků, kdy ruka míří co chvíli k ústům nebo nosu, a hlavně ke stále propracovanější technice mytí rukou. Dokonce ani New Scientist nenabízí nic lepšího... (ZDE)

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele