Nejhorší volební porážka amerických Demokratů od 30. let minulého století stále volá po vysvětlení. Nejvíc se mluvilo o roli velkého byznysu, který plně využil obnoveného práva přímo financovat jednotlivé kandidáty a nasypal Republikánům rekordní měrou. Ale to bude jen část pravdy, volební výsledek přece nebývá zrcadlovým odrazem vložených peněz. Vliv mělo i to, že Senát se doplňoval především z „červených“ obvodů (s tradiční převahou Republikánů) – ale Demokraté ztráceli zastoupení i ve svých tradičních baštách.

Vítězná strana nasazovala především kandidáty smířlivějšího charakteru, poukazují další komentáře. Zmírnila tak obavu z prohlubování příkopů. Ale podle nejzajímavějšího výkladu „červení“ hlavně lépe přistoupil k populárním tématům, která bývala obvykle hlavní zbraní levice.

Podívejme se podrobněji na rozbor Williama Saletana z magazínu Slate, který je přesvědčen, že to byli Republikáni, kdo lépe uchopil například pobuřující míru příjmové nerovnosti, kdy horní jedno procento shráblo prakticky veškeré přírůstky příjmů v posledních letech.

Voliči to vyčetli vládě, je už tu přece šest let. Hlasy proto dostala republikánská opozice – přestože to byly vlády republikánských prezidentů Bushe mladšího a předtím Reagana, které problém vytvořily drastickými daňovými úlevami pro bohaté.

Republikánská volební strategie však byla sofistikovanější. Saletan vypočívá, jak se „červení“ zmocnili 13 témat s levicovým laděním, včetně progresívního zdanění.

Byl to mistrovský kousek. Dosud se odpouštěly daně bohatým, to zůstane, tam se přitvrzovat nebude. Ale vedle toho by se měly vytvořit nové úlevy také při společenském dně. Řada republikánských kandidátů dokonce navrhovala, aby se příjmové daně pro nižší příjmy úplně zrušily. Další prozřeli při pohledu na vládní návrhy zvyšování nepřímých daní, například obratové daně (sales tax). To přece poškodí hlavně chudé a pracující rodiny! Copak Obama neví, že bohatí část příjmu uspoří a dani se tak vyhnou? Nebo jak lidem s nízkými příjmy ublíží rostoucí daň ze zemního plynu a veřejných služeb nebo nejrůznější poplatky?

Proberme další témata:

Bída. Republikánští kandidáti hodně probírali tvorbu pracovních míst, hospodářský růst a nejrůznější ukazatele, a to všechno s ohledem na obyčejné lidi. Burcovali k větší pozornosti k růstu chudoby.

Menšiny. Předvolební vystoupení řady Republikánů zaostřila na barevné a další přehlížené menšiny. V Louisianě pravicový kandidát poukazoval na to, že nezaměstnanost mladých černých mužů je třikrát větší než průměr.

Rovná mzda. Drtivá byla kritika rozdílů ve mzdách mužů a žen, jak jsou vypláceny v úřadech vedených Demokraty.

Střední příjem. Republikáni zdůrazňovali, že jde o mnohem reprezentativnější údaj než běžně vykazovaná průměrná mzda. Střední příjem (medián) přitom klesá! Mzdy střední třídy se nezlepšily od roku 1999, varoval republikánský kandidát do Senátu za Colorado.

Reálná nezaměstnanost. Zatímco demokratičtí kandidáti se kasali, jak se podařilo nezaměstnanost snížit, Republikáni v tom viděli hlavně přehlížení těch, kdo ztratili naději a přestali místo hledat. Prožíváme největší úbytek pracovních sil od 70. let, prohlašoval republikánský uchazeč o křeslo senátora za Aljašku.

Podzaměstnanost. Spousta lidí pracuje pod úrovní své kvalifikace nebo za neúměrně nízkou mzdu, rozhořčoval se republikánský uchazeč o guvernéra Minnesoty.

Amerika na částečný úvazek. Amerika byla rozdělena ve dvě, z toho jedna je na plný úvazek a druhá na částečný, konstatoval (s pobouřením) republikánský senátorský kandidát za Delaware. Prakticky všechna nová místa v červnu tvořily částečné úvazky!

Vzestupná mobilita. Kterak lidi společensky pozvednout? Vzděláním. Odbornou přípravou. Tohle musí být jádrem sociálních programů. Je však zle. Republikánský senátní kandidát za Virginii má obavu, že tento druh ekonomických příležitostí a vzestupné mobility už mizí.

Příjmová nerovnost. Berme ji vážně, vyzýval republikánský senátní kandidát za Oklahomu. Musíme si s tím poradit jako národ!

Práce versus kapitál. Wall Streetu se nikdy nedařilo lépe, zatímco rodiny střední třídy přišly z roku na rok o 3000 dolarů ročního příjmu, hřímala republikánská senátní kandidátka za Oregon. Také její kolega z Louisiany znechuceně poukazoval na fakt, že akcionáři vydělávají, zatímco příjmy lidí z dolní pětiny trpí.

Minimální mzda. Nehorovali za ni všichni Republikáni, ale někteří ano.

Daňový kredit pro nejnižší příjmy. Vlastně státní dotace k nejnižším mzdám formou negativní daně. Řada Republikánů to doporučovala jako nejlepší formu pomoci chudým.

Pokrytci? Možná. Poučení z toho však plyne, že kdo nedokáže uchopit klíčová sociální témata, je ve volbách ztracen.

A můžeme jen doufat, že jednou bude stejně ztracen i ten, kdo o nich jen obratně žvanil.

Publikováno se souhlasem vydavatele