Roku 2025 chce Volkswagen vyrábět 3 miliony elektrických vozů ročně. Je to součástí strategie, která byla ohlášena na sklonku minulého roku, ale teď se postupně dozvídáme podrobnosti. Píší o tom rozsáhle Financial Times pod titulkem, podle kterého VW plánuje porazit Teslu (viz).

Oním hlavním trumfem má být jakýsi skateboard, který bude tvořit společný podvozek (modulární platforma elektrických vozů MEB) všech 50 předpokládaných modelů roku 2025. Je tam prostor na baterky a elektrický pohon kol, ale také řídící jednotka napojená na internetový cloud VW, vybudovaný v partnerství s Microsoftem.

Baterky zatím váží 600 kilo a nabídnou dojezd 500 kilometrů. Řídící jednotka umožní nepřetržitou komunikaci a nabídne stahování nejrůznějších elektronických služeb. Podle provozního ředitele VW Ralfa Brandstättera bude systém otevřený i cizím tvůrcům aplikací, takže budou nabízeny ve společném digitálním obchodě.

V Microsoftu se elektrickým autům věnuje zvláštní divize dálkově napojených vozidel. Ředitel Tara Prakriya mluví o MEB jako o skutečné platformě, nikoliv pouhém hardwaru: „Teď už vlastně nic není pouhý hardware.“ Předpokládá vstup těchto aut do světa, ve kterém už budou plně rozvinuty telekomunikační technologie 5G, umožňující masívní „internet věcí“.

Sám VW tuto platformu poprvé popsal na firemním webu loni v září, kdy byla poprvé představena novinářům na semináři v Drážďanech (viz).

Nicméně, tam šlo o firemní propagaci, což je z definice jednostranná záležitost, proto je zajímavé sledovat, jak to nezávislé Financial Times berou vážně.

První auto, které na této platformě vznikne, bude vyrobeno na konci letošního roku kousek od našich hranic v saském Cvikově a roku 2022 už začne tato auta produkovat osm závodů na třech kontinentech. V Spojených státech chce VW vyrábět elektrická auta také v alianci s Fordem, zatím uvažuje o pronajatých výrobních prostorech v Detroitu.

Kdyby však Ford časem převzal i platformu MEB, udělal by radost těm, kdo v této platformě vidí příští mezinárodní standard. Mohla by to být cesta k obrovským úsporám – a pro VW k obrovským licenčním příjmům. Jsou však zřejmá i rizika řešení, kdy všechny auta mají společný základ. V případě konstrukční nebo jiné chyby by měla i společný průšvih, jako tomu bylo měření emisí u spalovacích motorů.

Financial Times potvrzují informace o nepoměrně jednodušší výrobě. Zatímco současné auto potřebuje 26 až 32 hodin továrního času, elektrická auta budou hotova za 16 hodin. Snížení výrobních nákladů má dosáhnout 35 procent.

Souboj s konkurencí by se tak mohl odehrát i na bázi ceny. Příklad nabízí Fordův legendární model T z časů začátku masového automobilismu. FT potvrzují, že takový záměr tu je a odvolávají se na anonymní zdroj z VW. Podle tohoto zdroje je nejbližším cílem srazit potřebné výrobní hodiny na pouhých 10. Pokud se to podaří do roku 2023, mohl by základní model stát 18 tisíc euro (460 tisíc korun) a byl by tak třikrát levnější, než kolik dnes stojí v Německu Tesla.

Snížení pracnosti je souhrnným ukazatelem zásadních změn, které tento obor čekají. Změní se úplně všechno, konstatuje jeden z odborníků citovaných FT: změní se organizace, dodavatelské řetězce, kvalita výroby. Mladoboleslavská Škoda zatím slíbila, že si k tomu jen trochu čuchne a začne na podzim nabízet objednávky na elektrická Citigo. Vymlouvá se na chybějící infrastrukturu, ke které patří vedle nabíječek i dostupný odborný servis. Není také představa o tom, co by stálo nabíjení, které je dnes nejčastěji zadarmo. Velice slušný popis celého problému přineslo v čase zmíněného semináře v Drážďanech Právo (viz).

Jak to bude s náklady na budování této infrastruktury je zatím v mlhách. Nebylo by od věci, kdyby byly součástí všech rekonstrukcí a výstaveb nových komunikací. Nejvyšší cenu revoluční změny v dopravě však zaplatí lidé zaměstnaní ve výrobě. Není pochyb o tom, že jich značně ubude. VW se s tím zkouší popasovat. Na listopadové valné hromadě sdělil zaměstnancům v prvních německých továrnách na výrobu elektrovozů v Emdenu a Hannoveru, že jejich místa zaručuje na dalších deset let.

Zbyněk Fiala

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.