Týden nominačního sjezdu Demokratů, potvrzujícího kandidaturu Johna Bidena s Kamalou Harrisovou, nabídl místo setkání delegátů v Milwaukee jen televizní show. Často bylo předtočené týden dopředu, jako v případě Michell Obamové, aby okouzlení nenarušila spadlá linka, která obrazovku rozkoktá nebo vyplní mrtvolkou. Mrak balónků a třeštění v hale chybělo, ale jinak to víceméně proběhlo jak má. Kandidáti byli pochváleni, soupeř znemožněn a strana vystupuje celkem jednotně.
Socialistické křídlo kolem Bernieho Sanderse je smířeno s Bidenem, podpoří ho a počká si na příležitosti po volbách, ze kterých chce vzejít posíleno. Vedení Demokratické strany proto intenzivně loví jak mezi tradičními voliči, tak na druhé straně volebního spektra, mezi otřesenými Republikány jako je John Kasich, bývalý guvernér státu Ohio. Směska je to nevábná, ale jen pro toho, kdo sleduje všechno do posledního slova. Kdo číhal jen na to svoje, měl být spokojen.
Týden Demokratů ani nedozní, a přijdou na řadu Republikáni. Trump chtěl opravdový sjezd, lidi s lidmi v Charlotte v Severní Karolíně, ale to mu místní vláda zatrhla z obav z koronaviru. Zkusil to přesunout na Floridu, ale před měsícem odpískal i tento pokus. Nakonec si Republikáni najali v Charlotte menší sál, kde přecejen proběhne nějaké to reálné vyjednávání, beze svědků, bez novinářů a televize. Potom se rozptýlí dílčí okázalé akce s televizí na různá místa USA.
Ideová palba se rozpoutá už v předstihu. Pozoruhodný je Trumpův pokus sebrat Bidenovi závěrečnou sjezdovou show a přehlušit ho prakticky souběžnou řečí k národu na Fox News. I to je signálem toho, že bitva o prezidentský jackpot vstupuje do tvrdé fáze. A Trumpovu drsnému postupu se nelze divit. Zaostává ve většině průzkumů. Drolí se i opěrné body – třeba zrovna v Severní Karolíně se jeho dlouhodobé dvacetibodové vedení náhle smrsklo na pouhých půl procentního bodu.
Ale nahnuté to má i Biden. Je to patrné z úsilí Demokratů v předstihu pokrýt očekávaný výsledek vyšetřování federálního prokurátora Johna Durhama, které má potvrdit zneužití FBI a CIA ve volbách 2016 na straně Hillary Clintonové, kandidátky Demokratů (a Obamovy vlády). Proto byl s takovým halasem prezentován tisícistránkový výsledek vyšetřování sněmovního výboru pro zpravodajské služby o tehdejší Trumpově „kolaboraci s Rusy“.
Ruské zombie leze z washingtonských bažin, snad, že se osvědčilo. Jen není jasné, koho víc pokouše. Senát je pod republikánskou kontrolou, ale zpráva dokládá jasné Trumpovo spiklenectví, protože měl kolem sebe lidi, kteří znali Rusy, sešli se s nimi, a dokonce si telefonovali. Možná by byli schopni i vyfotografovat nádraží, ale o tom se senátní výbor nezmiňuje. Teď se chtějí Rusové zmocnit voleb znovu a opět dosadit Trumpa. Není t hezké, takhle si zahrávat s nejmocnější zemí světa. Zahraniční vměšování do voleb je navíc něco, co se Američanům principiálně příčí.
Ale když se tajné služby míchají do voleb na straně vlády, to taky není pěkné. Kdyby byl ruský zásah do prezidentských voleb reálný, všudypřítomné odposlouchávání Trumpova štábu v průběhu volební kampaně by jej prokázalo. Jako reálná se však ukázala jen „obava z ruského vlivu“. Je otázka, jestli to ospravedlňuje akci, která nutně musela být probírána i v národní bezpečnostní radě, které se účastnil nejen prezident Obama, ale i viceprezident Biden. To bude téma příštího týdne.
Trump se však spolčoval s cizí moci taky na Ukrajině, znovu útočí Demokraté. Žádal prezidenta Zelienského o doklady o korupci Bidenova syna Huntera, který dostal miliony dolarů za nic, jen za zprostředkování přístupu k tatínkovi. Směšné, ukrajinské vyšetřování nic takového neprokázalo. A ani nemohlo, protože tehdejší viceprezident Biden vyhrožoval zastavením americké pomoci ve výši jedné miliardy dolarů, pokud generální prokurátor, který se vyšetřování věnoval, nebude okamžitě vyhozen.
Na Bidena se valí i starší věci. Neměl šťastné dny, když podporoval válku v Iráku pod smyšlenou záminkou, že tamější Husajnův režim má zbraně hromadného ničení. Nyní je ve volebním programu Demokratů jasný záměr ukončit nekonečné války na Blízkém východě (prý s tím přišli ještě před Trumpem, za Obamy), ale Bidenův štáb tvoří výlučně ti, se kterými se na těch válkách podílel.
Jeden z tehdejších tvůrců politik, Ben Rhodes, dlouholetý náměstek Obamova poradce pro otázky národní bezpečnosti, tuhle zátěž vidí zcela jasně. „Bidenovo listopadové vítězství může svádět k obnově obrazu Spojených států jako virtuálního hegemona, jak tomu bylo po skončení studené války. Ale to by znamenalo hrubé podcenění současného údělu této země.“ Demokratická administrativa „má příležitost utvářet to, co se vynořuje z kolapsu americké supervelmoci v průběhu koronavirové krize… Toto úsilí musí mít za cíl jiný světový pořádek, ve kterém Spojené státy vedou, aniž by diktovaly, dodržují standardy, které vyžadují od druhých, a s globální nerovností bojují, místo aby ji povzbuzovaly,“ napsal ve Foreign Affairs.
Tohle by Biden jen se starými přáteli nezvládl. Vliv generačních nástupců, kterým ostatně výslovně slíbil otevřít bránu k moci, bude nejspíš dřívější a těsnější. Pokud Biden vyhraje. Což v té nepříliš čisté mele, která je na obzoru, nelze snadno zahlédnout. Zvlášť, když se má o osobě amerického prezidenta znovu rozhodovat v Kremlu…
Zbyněk Fiala
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV