Vysvětlení věnovala přibližně půl hodiny. Pozornost zaměřila na vyvrácení názoru obhajoby, že domněnku o podjatosti lze mimo jiné vyvodit ze skutečnosti, že 27 z 29 soudců trestního oddělení soudu kdysi podepsalo petici na podporu soudce Aleše Novotného. Petice vznikla v souvislosti s trestním řízením soudním proti Aleně Vitáskové & spol. a byla odezvou na napadání pana soudce televizemi Nova a Prima. S projednávanou věcí nemá nic společného a nelze z ní vyvozovat podjatý poměr soudců senátu Haliny Černé k obž. SAZ, jehož se kauza Aleny Vitáskové & spol. netýkala.

Pan obžalovaný podal proti usnesení stížnost do protokolu s tím, že ji doplní po obdržení písemného vyhotovení usnesení. Nastal kritický okamžik, kdy soud obvykle váhá, zda má pokračovat v jednání nebo vyčkat výsledku stížnostního řízení. V případě, že by stížnostní soud vyhověl panu obžalovanému, všechny úkony senátu by ztratily platnost. Paní předsedkyně si zřejmě byla předem jista výsledkem stížnostního řízení, takže bez váhání zahájila vyhlašování rozsudku.

Od začátku jejího přednesu bylo jasné, že obžalovaní vyslechnou nepříjemné zprávy, neboť oznámila zrušení rozsudku Městského soudu v Brně z 5. března 2019 k odvolání státního zástupce. Mezi pohledem Městského soudu v Brně a státního zástupce VSZ Olomouc Roberta Henzela je totiž zásadní rozdíl: státní zástupce pohlíží na obžalované jako na organizovanou zločineckou skupinu, což s sebou nese zvýšení hladiny trestů, zatímco nalézací soud je po 51 dnech dokazování za organizovanou zločineckou skupinu nepovažuje. Podle předsedkyně senátu skutková zjištění Městského soudu v Brně nebyla úplná, proto se ve stanovení právní kvalifikace mýlil. Doplnila dokazování vyhodnocením několika listin ze spisu a hned měla ve všem jasno.

Účast na činnosti organizované zločinecké skupiny pak je v podání senátu Haliny Černé hlavním proviněním obžalovaných. K tomu se v individuálním mixu u jednotlivých obžalovaných přidala další provinění: křivé obvinění, nadržování, podplácení. Výsledkem pak jsou výměry trestů u jednotlivých obžalovaných. Tak obž. SAZ jako údajnou hlavu údajného organizovaného zločineckého uskupení postihl soud trestem osmi let odnětí svobody, Evu Halámkovou šesti lety a čtyřmi měsíci, Záviše Löffelmanna pěti lety a čtyřmi měsíci, Jana Šebka šesti lety a Martina Veselého sedmi lety. Někteří odsouzení dostali k trestům „přídavky“: Záviš Löffelmann zákaz činnosti v advokacii na 6 let, Jan Šebek zákaz činnosti u policie na šest let, ods. SAZ propadly peníze, vyplacené poskytovatelům svědeckých prohlášení.

S podmíněným trestem 2 let s odkladem na 4 roky odešel od soudu spolupracující obviněný Ondřej Kučera, jemuž ovšem soud také udělil „přídavky“: peněžitý trest ve výši jednoho milionu Kč a zákaz činnosti v advokacii na dobu sedmi let.

Ods. Martinovi Veselému a Janu Šebkovi soud uložil souhrnné tresty, v nichž jsou skryty tresty za dřívější trestnou činnost, ostatní dostali tresty úhrnné, tedy jednu dávku za všechna dílčí provinění.

Je to smutný konec obchodního případu, v němž ods. SAZ byl v postavení nemilosrdně oškubávaného zákazníka, Ondřej Kučera v postavení iniciátora obchodování a horlivého obstaravatele specifického zboží – k ničemu se nehodících svědeckých prohlášení. Ods. SAZ investoval hodně peněz a získal za ně tři listiny, o kterých hned po jejich získání zjistil, že jsou jako důkaz před soudem nepoužitelné, od záměru na jejich použití upustil a nikdy je nepředložil, ač tak mohl učinit při devítidenní výpovědi obžalovaného. Ods. Ondřej Kučera si díky své příčinlivosti vydělal slušné peníze, ale soud mu je odčerpal peněžitým trestem. Evu Halamkovou hřál pocit, že pomáhá příteli a ods. Záviš Löffelmann a Jan Šebek neměli žádný prospěch.

Pro všechny zúčastněné byl tento zvláštní obchodní případ hluboce ztrátový.

Poměr trestu ods.SAZ a Ondřeje Kučery demonstruje výhodnost spolupráce s policií: až na drobné detaily celé obvinění ods. SAZ stojí na svědecké výpovědi spolupracujícího obviněného, kterého soud považuje za věrohodného svědka. Ods. SAZ vložil do „obchodu“ hodně peněz, ale bez píle, vynalézavosti a chtivosti peněz Ondřeje Kučery by se nic nedělo. Ještě lépe jsou na tom dodavatelé nepravdivých svědeckých prohlášení, proti nimž policie vůbec nevedla trestní řízení. Zvlášť zajímavé to je v případě svědka Jana Doležala, který pod bdělým dohledem policie podal trestní oznámení na vyšetřovatele případu.

Případné podrobnější vyjádření k odůvodnění rozsudku bude možné po obdržení jeho písemného vyhotovení.

Proti rozsudku odvolacího soudu není řádný opravný prostředek možný. Lze předpokládat, že aspoň někteří z odsouzených podají dovolání. Hypoteticky je možné zrušení rozsudku v případě, že by Vrchní soud v Olomouci shledal soudce senátu Haliny Černé podjatými, ale prakticky to nepřichází v úvahu.

(Internetové vydavatelství Bez vydavatele vydalo mou knihu ŠKUDCI V TALÁRU. Její obsah je trestí zkušeností a poznatků, postupně získáváných téměř 20 let v půtkách s orgány činnými v trestním řízení, které nekorektním vedením řízení poškozují obviněné. Kniha je dostupná ZDE)