Zdeněk Zbořil: Kapr na štědrovečerním stole. Co na to muslim?

26.12.2016 15:36 | Zprávy

Křesťanské Vánoce z hlediska rituálu jsou velmi vzdáleny svátkům a rituálům islámským, ale to ještě neznamená, že mezi křesťany a muslimy je tak velká vzdálenost.

Zdeněk Zbořil: Kapr na štědrovečerním stole. Co na to muslim?
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Zbořil

To, co si chceme zastírat je, že jsme si v lecčems blízcí, vždyť spolu žijeme 1400 v jakési symbióze, většinou nepřátelské, ale na moha místech ve skutečné symbióze, kulturní , politické... Vždyť František Josef uzákonil islám v roce 1912 jako náboženství na území říše rakousko-uherské. Pochopitelně to bylo účelové kvůli obsazení Bosny a Hercegoviny, její okupaci, což se později ukázalo, že nebyl právě ten nejšťastnější tah, když to vedlo k rozpadu Rakouska-Uherska.

Neschopnost regulovat migrační vlnu

Zvláštní je problém přistěhovalců a těch, co se naopak odstěhovávají, je to problém kočovníků a nomádů – lidí, kteří nemají domov a putují. Problém je to mnohasetletý a my najednou nevíme, co dělat, když tento problém nastal.

Nechci událost v Berlíně zlehčovat, ale s ohledem na to, co děje v celém světě, je to záležitost malicherná. V okamžiku použití armád, které sponzorujeme, ať našimi, jinak neprodejnými letadly, nebo nějakými financemi, jsou počty obětí mimořádné. Oběti jdou do stovek a tisíců, a to každý den! Jsme zděšení z toho, že jsme neschopní se nejen bránit, ale také regulovat migrační vlnu. Po třech letech jsme se jen shodli pouze na tom, že musíme chránit vnější schengenskou hranici. Jde o větu jako do „bulváru“, a přitom všichni vědí, že to není možné jak tuto hranici ochránit. Lze nás chránit, ale uvnitř, tím, že běžencům povolíme nebo nepovolíme zde žít. Ale jak chceme vnitřní identifikaci příchozích zajistit, aniž bychom omezili občanské svobody? Pokrytecky se dovoláváme lidských práv.

Lidská práva? Jen faleš a nesmysl

Když se poprvé Evropa dožadovala občanské svobody, stalo se tak po vyvraždění desetimilionového národa v Kongu v roce 1875. Tehdy se poprvé mluvilo o lidských právech v politickém smyslu, že Evropa musí lidská práva hájit. Od té doby jsme ale nijak nepokročili ani nevystoupili z jejich falešného chápání. Auto vjede v Německu do davu, uvědomujeme si naše multikulturní defekty a zase nijak nereagujeme, jen se trochu zlobíme. Zlé jazyku se na internetu projevily tím, že to kancléřce Merkelové přejí. Ať její rozhodnutí bylo vedeno úmyslem dosídlení neobývaných oblastí Německa, ziskem levné pracovní síly nebo unijní finančně podporovaný program na promíchávání kultur vše se to ukázalo jako faleš a nesmysl. Do toho všeho slavíme svátky, které jsme degradovali na špatný řád a špatnou úroveň konzumu. Takto je chceme slavit, a to i s těmi ostatními?

Naše svátky a svátky zbytku světa

S muslimy Vánoce asi slavit nepůjde, Štědrý večer a Boží hod vánoční jim nic neříkají. Dokonce ani ožralecký Silvestr a oslava Nového roku jim nic neříká. Oslavují to v jiných dnech. Snad bychom se mohli s Japonci domluvit, u kterých konec roku má nějakou váhu. Například v Íránu se Nový rok bude slavit až v březnu. Zapomínáme, že i v naší křesťansko-judaistické kultuře máme jiné typy přístupu ke Kristovu narození. Jinak se chovají protestanté, jinak římští katolíci a máme zde celou řadu dalších křesťanských konfesí – východokřesťanských.

Vztah ke štědrovečernímu hodování je v českých zemích zvláštní, vyvíjel se nějakým způsobem. Po desetiletí byl ovlivněn vším možným a minimálně od devatenáctého století víme, že máme mít vánoční kapra na stole, vánoční stromeček, zpíváme koledy a někteří jdou na půlnoční si poslechnout Rybovu vánoční mši. Ale jestli chápeme symboliku všech oněh událostí, na které vzpomínáme, to si nejsem jistý. To bychom museli k sobě chovat více úcty a méně nenávisti.

Utečenci jsou lidé, kteří právě ne vždy slaví Štědrý večer a Vánoce nepatří k jejich svátkům. Nemusí však jednak ani o muslimy. Přicházejí ze zemí, kde sníh, Ježíšek a jesličky jsou téměř neznámou událostí, kromě pár misionářských stanic někde v subsaharské Africe. V těchto končinách se tolik o evropských tradicích nepřemýšlí, a to si musíme také o Vánocích uvědomit…

Publikováno a redakčně upraveno se svolením autora

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Zuzana Ožanová byl položen dotaz

náměstci

Dobrý den, nemyslíte, že není problém jen v počtu náměstků, ale celkově? Nač potřebujeme tolik ministrů, ale třeba i zákonodárců? Já myslím, že kdyby jich bylo třeba o 1/3 míň, klidně i o polovinu, nic by se nestalo. A vůbec nač je třeba tolik úředníků, poradců a bůh ví koho ještě? Není tohle cesta,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jaroslav Pešta: Farma lobby vydělává na chronicky nemocných, míní Robert Kennedy Jr.

14:50 Jaroslav Pešta: Farma lobby vydělává na chronicky nemocných, míní Robert Kennedy Jr.

„Lidé si musí uvědomit, že čtyři společnosti, které vyrábějí všech 72 vakcín (pro očkování děti v US…