Nezbývá, než se tedy se závistí poohlížet k našim severním sousedům. U nich totiž zvítězil rozum a celospolečenský zájem nad politickým populismem úspěšně fungujícím v ČR.

V uplynulých dnech se Česká republika na příkladu Polska mohla přesvědčit o tom, že v otázce spolupráce s USA v oblasti bezpečnosti platí to samé jako ve většině ostatních. Přesněji, že vyžadovat a očekávat něco exkluzivního musí být na druhé straně také vykoupeno tím, že příjemce něco nadstandardního nabízí, a zejména je schopen takové nabídce dostát. Ve Varšavě před několika dny parlament schválil smlouvu SOFA určující podmínky pobytu amerických vojáků na polském území v souvislosti s plánovaným rozmístěním protiraketového systému Patriot.

Dále čtěte: Podle Clintonové by v Česku a Polsku mohly být rakety USA

Ve Varšavě zvítězil rozum Česko, a to již před svým vstupem do NATO, usilovalo a doposud svým způsobem usiluje o jistý status "exkluzivního partnerství" se Spojenými státy. V kontextu neustále se měnícího světa a také adekvátně modifikovaných priorit bezpečnostní politiky USA nelze úspěšně očekávat, že se ve svém usilování o nadstandardní partnerství budeme nadále pohybovat v roli pouhého příjemce, že budeme bez dalšího přičinění mít nárok na jakousi exkluzivní ochranu našich bezpečnostních zájmů v obecném i specifickém slova smyslu.

Politické poměry uvnitř České republiky neumožnily nabídnutou možnost výstavby protiraketového štítu prosadit a uskutečnit. Náš "exkluzivní" partner se mohl o této skutečnosti přesvědčit takřka v přímém televizním přenosu. Je celkem lhostejné, zda by nakonec došlo k realizaci tohoto záměru například na základě změny koncepce bezpečnostní politiky USA. Důležité bylo jediné - partnerem nabídnutý projekt jsme prosadit nedokázali.

Čtěte: Chalupa (ODS): Naše vojenská politika je pasivní a ignorantská

Nezbývá, než se tedy se závistí poohlížet k našim severním sousedům. U nich totiž zvítězil rozum a celospolečenský zájem nad politickým populismem úspěšně fungujícím v ČR. Polská vláda a parlament pochopily, že je občas v diplomacii a politice nutné upřednostnit názor a potřeby většiny před lokálním, v tomto případě emotivním apelem několika desítek či tisíc obyvatel.

Česká diplomacie i politická reprezentace si musí co nejdříve ujasnit, jaké jsou její priority. A jak má přesně tyto cíle naplňovat.

Mgr. Tomáš Chalupa, člen VR a předseda OS Praha 6

Zde ohodnoťte Tomáše Chalupu