Ministr Jiří Pospíšil se v pátek zúčastnil zasedání Rady EU pro spravedlnost  a vnitřní věci. Zástupci jednotlivých členských států projednali mimo jiné problematiku dědění v případech s mezinárodním prvkem, posílení práv obětí a úpravu evropského vyšetřovacího příkazu.

Návrh nařízení o dědictví a závětech je jednou z novějších legislativních iniciativ Evropské unie v oblasti evropského mezinárodního práva soukromého. Jeho hlavním cílem je zjednodušení a urychlení dědického řízení v rámci EU.

„Jsem přesvědčen, že předpis bude mít pro občany Evropské unie značný přínos, protože ochrání jejich práva. Přispěje totiž k řešení přeshraničních případů dědění. Současná podoba návrhu v zásadě odráží dlouhodobé postoje České republiky v této věci," uvedl ministr Pospíšil na zasedání.

V situaci, kdy roste mobilita evropských občanů, s níž často souvisí rozptýlení movitého a nemovitého majetku ve více členských státech, je neexistence obdobného předpisu překážkou, která ve svém důsledku narušuje volný pohyb osob v EU. V přeshraničních dědických věcech je často nezbytné zahájit dědické řízení v různých členských státech samostatně pro dílčí část majetku. Je tomu tak proto, že rozhodnutí či veřejné listiny vydávané v dědických věcech soudy, úřady nebo notáři členských států nejsou s ohledem na odlišnou právní úpravu uznávány a vykonávány v jiných členských státech. Paralelní řízení vedou k průtahům a ke zvýšeným nákladům především pro samotné účastníky řízení.

Nově by mělo být o celém majetku zůstavitele rozhodnuto v zásadě v rámci jednoho dědického řízení. Dědění bude podléhat jedinému rozhodnému právu, a to právu státu, kde měl zůstavitel svůj obvyklý pobyt v době smrti. Z tohoto hlavního pravidla by se měla uplatňovat výjimka pro případy, kdy obvyklý pobyt zůstavitele nelze určit (kočující osoby) či kdy by použití práva státu obvyklého pobytu zůstavitele by vedlo k nespravedlivému výsledku (osoba si udržela silnou vazbu s jiným státem).

Kromě otázky dědění diskutovali ministři spravedlnosti také o balíčku opatření, která mají posílit práva obětí v EU. Fenomén obětí trestné činnosti je velmi závažným problémem, podle odhadů je v EU ročně až 75 milionů přímých obětí trestného činu. Česká republika sdílí přesvědčení, že k posílení práv obětí je třeba přispět i z úrovně Unie. Problematika obětí totiž není čistě vnitrostátním fenoménem, ale může mít mnohdy i přeshraniční přesah, zvláště s ohledem na vzrůstající migraci v rámci EU.

Balíček opatření by měl zahrnovat směrnici stanovující minimální normy týkající se práv, podpory a ochrany obětí trestných činů a nařízení o vzájemném uznání ochranných opatření v občanskoprávních věcech. Směrnice má obětem garantovat slušné zacházení s přihlédnutím ke zvláštním potřebám zranitelných obětí, dále možnost účastnit se řízení a obdržet důležité, srozumitelné informace, jakož i náležitou ochranu během trestního vyšetřování a soudního přelíčení. Nařízení pak má zajistit, že se obětem (například domácího násilí), které požívají ochrany v jednom členském státě, dostane stejná míra ochrany v jiném členském státě v případě, že se tam odstěhují nebo odcestují.

Ministři spravedlnosti projednávali i Evropský vyšetřovací příkaz, jehož cílem je posílit justiční spolupráci sjednocením roztříštěného režimu pro získávání důkazů v trestních věcech.

Tereza Palečková, tisková mluvčí ministerstva spravedlnosti

Dále čtěte:
Ministr Pospíšil: Měli by exekutoři provádět exekuce bez předchozího souhlasu soudů?
Ministr Pospíšil: K rozsudku Evropského soudu pro lidská práva

Dotaz Jiřímu Pospíšilovi můžete položit ZDE

##PROFIL 232##